Prodat Eiffelovu věž je pro Viktora Lustiga (1890 – 1947) hračka. Vždyť napálí i Al Capona (1891-1947).
Půjčí si od něj 50 000 dolarů na zdánlivě výhodnou investici, aby se s ním opět sešel a peníze mu vrátil, protože obchod se nevyvedl. A protože na Capona udělá dojem domnělá podvodníkova poctivost, nechává mu 5000 dolarů jako provizi.
Kdo si chce odvézt ten šrot?
Viktor Lustig přichází na svět roku 1890 v Hostinném na Trutnovsku a je neuvěřitelně inteligentní. Ovládá pět jazyků, má příjemné chování a vystupování.
V roce 1925 si takhle odpočívá v Paříži, když se dočte o hrozném stavu pařížské pýchy a její možné demolici. Získá falešné dokumenty a pasuje se do role ředitele ministerstva pošt a telegrafu.
„Pak poslal dopisy největším prodejcům šrotu a pozval je na schůzku, na které mluvil o smutném osudu Eiffelovy věže, jejíž údržba stojí velké peníze a hrozí její demolice.
Což se nikomu nezdálo ani divné, protože věž byla postavena pro světovou výstavu 1889 a neměla v Paříži zůstat trvale,“ sdělují odborníci. Lustig vydělává na úplatcích zájemců z řad obchodníků se šrotem. Největší zájemce je tak zostuzen, že raději nekontaktuje policii.
