Sexuální zločiny patří mezi nejtěžší kriminální delikty. Vědci si již dlouhou dobu lámou hlavu s tím, co jsou jejich pachatelé zač. Zda je více ovlivňuje okolí a výchova či jejich genetická výbava.

Poslední výzkumy ukazují, že genetické předpoklady hrají v této problematice celkem důležitou úlohu.

Vědci ze slovutné Oxfordské univerzity došli k závěru, že pokud sexuální trestný čin spáchá otec, jeho syn má čtyřnásobně větší předpoklady, že se něčeho podobného dopustí i on.

Jako výzkumný vzorek posloužila rozsáhlá skupina 21 000 odsouzených pachatelů sexuálně motivovaných trestných činů. Při studování policejních kartoték a složek badatelé zjistili nemálo zajímavých věcí.

Například tu, že šance, že bude mít muž po otci sklony k sexuálnímu násilí, se ještě zvýší, pokud byl za násilný čin odsouzen i jeho bratr. Pravděpodobnost v takovém případě dokonce stoupá na pětinásobek.

Ne vše však lze svádět na genetiku. Ukázalo se totiž, že v případě bratrova odsouzení za sexuální delikt, stejný čin spáchají pouze 2,5 % mužů. Důležitou roli zde hraje zmíněná výchova, sociální aspekty a rodinné prostředí.

Pokud má malý chlapec za vzor otce s násilnickými sklony, tak takový model chování snadno přijme a bude jej považovat za přirozený a normální.

Oxfordská studie ukázala, že genetické předpoklady se na riziku sexuálních trestných činů podílejí necelými 50 %. Samozřejmě to neznamená, že až děti takových otců vyrostou, stanou se z nich delikventi.

„Neříkáme ani, že jsme našli gen sexuální trestné činnosti. Našli jsme ale kvalitní důkazy o tom, že genetické předpoklady mají zásadní vliv na zvýšení rizika odsouzení za sexuální trestné činy,“ uvedl spoluautor studie Seena Fazel.

V některých zemích je sexuální násilí natolik běžné, že se stává součástí běžného života. Například v Papui – Nové Guinei se ke znásilnění doznalo 62 % mužů.

Sexuální násilí je však problémem, který se netýká jen rozvojového světa nebo válečných zón. Podle výzkumu Agentury EU pro základní práva z roku 2013 zažilo v České republice fyzické nebo sexuální násilí 32 % žen, nebezpečné pronásledování 9 % žen, sexuální zneužívání 12 % žen a znásilnění 5 % žen.

Na obdobnou výši výskytu těchto forem násilí poukazují i česká šetření. Výzkum Akademie věd uvádí, že některou formu násilí ze strany partnera zažilo přibližně 38 % Češek.