Nároky všude rostou. Zvládat školu, rodinu, práci, podávat maximální výkon a dosahovat ve všech oblastech co nejlepších výsledků se dnes považuje za samozřejmost. Bohužel, vražedné tempo našeho života si vybírá svoji daň v podobě dlouhodobého stresu.

Skloubit osobní, rodinný život a práci vyžaduje obrovské úsilí. Často se kvůli tomu zkracuje čas na odpočinek. Lidské tělo i psychika se ocitá v permanentním tlaku a na regeneraci nemá žádný prostor. Dostává se do stavu nepřetržitého stresu.

Existuje i pozitivní, krátkodobý stres, který nás dokáže motivovat k vyšším výkonům. Tělo během něj omezí nedůležité funkce. Soustředí se hlavně na dýchání a krevní oběh. Jde o starý známý mód bojuj, nebo uteč.

Krev putuje do svalů, dech se stává rychlejším a povrchnějším. Energetická zásoba ve svalech pomáhá popasovat se s nepřítelem, rozšíří se oční zorničky.

Návrat do normálu nepřichází

Díky popsané reakci pračlověk prchnul před predátorem a podobným způsobem dnes zvládáme různé důležité události v životě, třeba zkoušku ve škole nebo podstatný úkol v práci. Lidské tělo zmobilizuje svoje síly a poradí si s problémem, který právě nastal.

Když člověk vyřeší akutní nepříjemnou situaci, tělesné funkce se vracejí do normálu. Tep klesá, dýchání se stává hlubším a klidnějším. Už necítíte strach, úzkost ani obavy. Dochází k uklidnění, stabilizaci.

Problém je, že se v současnosti ocitáme v dlouhotrvajícím stresu, kdy jsme neustále v pohotovosti a do klidové fáze vůbec nedojdeme.

Řetězec reakcí

Jak stres vzniká? Co se vlastně děje v lidském těle, když se dostane do stresu a jak na něj tento stav účinkuje, když je mu vystaven delší dobu? „Stresovou reakci těla může vyvolat nadměrná fyzická nebo psychická zátěž.

Pokud se člověk cítí kvůli něčemu dlouhodobě ve stresu, tělo je neustále v napětí, škodí to zpravidla více orgánům a celému organismu.

Tělo si postupně zafixuje nezdravou fyzickou reakci, vznikne řetězec pochodů, který změní imunologickou stabilitu na patologický stav, který může vést ke zjevnému onemocnění,“ říká lékařka Olga Zapletalová z Fakultní nemocnice Ostrava. Zkrátka a jednoduše, déle trvající stres má na naše zdraví neblahý vliv.

Projevy v každodenním životě

Když je lidské tělo vystaveno dlouhodobému vypětí, tedy příliš velké, nadměrné a nekončící psychické zátěži, samozřejmě to nenechává být. Vyráží do boje obrannou reakcí, kdy produkuje v nadměrné míře stresové hormony kortizol a adrenalin.

Nelehkou situaci také doprovází rozmanité tělesné příznaky, které by měly fungovat jako varovný prst. Pronásledují vás dlouhodobě tyto problémy?

Bolesti hlavy

Bolesti na hrudi

Bušení srdce

Poruchy spánku

Celková únava

Potíže s trávením

Problémy s menstruací u žen

Snížené libido

Neschopnost početí dítěte

Může to znamenat více než jenom ojedinělý symptom. Věnujte tomu pozornost, jde o první příznaky stresové reakce těla.

Adaptace ve třech etapách

Lékaři mluví o adaptačním syndromu na stres, který dělí do tří etap. První charakterizují jako zděšení. Tělo i psychika vidí i cítí, že cosi není v pořádku. Zatím ale ještě netuší, o co vlastně jde.

V rámci druhé etapy se ztíženým podmínkám začíná nějak přizpůsobovat, ovšem rozhodně nejde o zdravou reakci. Ta třetí už začíná být kritická. Dochází k psychickému vyčerpání a za ní ním následuje i to fyzické, a to v těsném závěsu.

V tuto chvíli stres spouští v těle celou řadu nežádoucích reakcí. V první linii útočí na imunitu, nervy a hormony a nahrává mu skutečnost, že všechny uvedené systémy spolu v lidském těle úzce souvisí.

Když se něco pokazí v jednom, promítne se to zákonitě do druhého i třetího. Vzájemná souhra imunitní, hormonální a nervové soustavy je totiž v našem organismu nesmírně důležitá. Její porušení přináší problémy.

Co způsobí neblahé napětí

Jakou paseku stres nadrobí? Pracuje proti nám, a to na různých úrovních. „Ve fyzických oblastech neblaze působí například na vegetativní a endokrinní systém, hormony ovlivňují příjem tekutin a metabolismus, jsou například ovlivněny žlázy s vnitřní sekrecí.

V kůře nadledvinek se do těla vyplavují hormony, jsou to adrenalin a glukokortikoidy.

V důsledku těchto a dalších dlouhodobě opakovaných vzájemně provázaných reakcí na psychické i fyzické úrovni, může být celý organismus, nebo některý z těchto systémů, natolik oslaben, že člověk onemocní,“ popisuje dění v lidském těle Olga Zapletalová. Orgány v našem těle jsou vzájemně provázány, oslabení může způsobit nemoc.

Když se nemůžete v klidu najíst

Chronický stres se na našem zdraví podepisuje širokou paletou chorob. Úzkosti, deprese, srdečně-cévní choroby, obezita a také rakovina. Samotnou příčinou přitom nemusí být jenom stres, ale zároveň i jeho rozmanité důsledky.

Skutečnost, že jíte v chvatu, protože nic nestíháte, se například může významně podílet na vzniku obezity. Vždy se objeví něco důležitějšího, co musíte řešit, než abyste se v klidu najedli.

Pomáhá hořčík

Stres zmírňuje hořčík. Zejména v kombinaci s B6 pyridoxidonem, tehdy je jeho účinek větší než samotného hořčíku. Když nemáte dost hořčíku, tělo si ho bere z jiných zdrojů. Nasnadě jsou svaly, kosti a vnitřní orgány.

Následkem toho může vzniknout osteoporóza, trpí i játra a ledviny.

Hořčík s B6 pomáhá uvolnit svaly a cévy, jeho nedostatek způsobuje křeče a slabost svalů, dále napomáhá psychickému uvolnění, detoxikaci, pomáhá regulovat glykémii a podporuje citlivost buněk vůči inzulínu, tím brání rozvoji cukrovky II. typu.

Doporučený denní příjem hořčíku činí 420 mg pro dospělého, v případě vitamínu B6 jde o 2 mg.

Nejlepší je losos

Hořčík najdete především v základních potravinách, a to v bobulovém ovoci, listové zelenině, ořechách, kakaových bobech, semínkách a avokádu.

Jestliže konzumujete především průmyslově zpracované potraviny, rozhodně byste měli hořčík užívat třeba ve formě potravinových doplňků.

Na vitamín B6 narazíte například v lososech, především z volného lovu, nikoliv z farem, dále v hovězím mase, listové zelenině, droždí, slunečnicových semínkách, pistáciích nebo papáje.

Požádat o pomoc není hanba

Jak účinně bojovat proti stresu? Řekne se to jednoduše, ale o to hůř udělá. Podstatné je, nenechat si přerůst věci přes hlavu. Osobní, rodinné i pracovní. Recept, jak se stát odolnějším vůči stresu, je následující:

Postupně se naučte odhalovat příčiny stresu, jeho konkrétní spouštěče. Jde o rodinnou hádku, problémy s financemi, špatné vztahy v práci nebo něco jiného? Hledejte, co vás nejvíce trápí.

Pojmenujte si konkrétní situaci, která vás tíží, to je velmi dobrý základ čelit všemu. Pochopíte, co vám dělá nadměrné starosti a dokážete se tomu příště postavit.

Nebudete už bezradní jako dříve, kdy vám hlavou vířilo všechno možné a nedokázali jste se soustředit na jádro věci.

Odhalili jste, co vám nedá spát? Ať už je příčina a spouštěč stresových reakcí jakákoliv, snažte se podobné situace v budoucnosti minimalizovat. Promyslete si dopředu v klidu, co jste minule udělali špatně a jak by se to příště dalo vyřešit ve větším klidu.

Nevíte si rady a tápete? Požádejte o pomoc odborníka, většinou psychologa a nestyďte se za to. Není to žádná hanba, naopak. Nezaujatý člověk se zkušenostmi vám pomůže získat nadhled, podívat se na všechno jinýma očima.

Získáte potřebný odstup a mnoho věcí se vám najednou bude jevit jinak. Možná pochopíte, že leccos je vlastně malichernost.

Když situace, která u vás spouští stres, znovu nastane, snažte se ji zvládnout co nejlépe. Soustřeďte se na přítomný okamžik. Klidně dýchejte. Utřiďte si svoje myšlenky. Nenechte se dotlačit do unáhlené reakce.

Vyžádejte si čas na rozmyšlenou, nic přece nemusíte řešit okamžitě. Až všechno napětí pomine, ucítíte úlevu. Tentokrát jste to zvládli lehčeji než minule, s větší grácií. Pochvalte se za to, ocenění si zasloužíte! A příště to bude ještě lepší. Pomocí této taktiky se naučíte vypjaté momenty lépe zvládat.

Máte všechno za sebou. A co teď? Do budoucna vždy myslete na odpočinek. I v těch nejkritičtějších situacích se snažte najít si čas relaxaci.

Setkání s rodinou, s přáteli, koníčky, různé koníčky, pobyt v klidu a tichu, cokoliv podle vašeho založení, co vám udělá radost. Ideální je, když si na takové aktivity najdete chvilku každý den. Stanete se odolnějšími.

Netrapte se zbytečně

Jak si poradit se spouštěči stresu? Naučte se techniky, které vám pomohou nevystavovat tělo a duši zbytečnému napětí a tedy nadprodukci stresových hormonů. Získáte tím velkou výhodu.

Velmi pomáhá opakovaná zkušenost a s ní spojená větší míra adaptace na konkrétní situaci. Příklad: Bojíte se zubaře a každá návštěva u něj se pro vás stává traumatem.

Už ale víte, kam jdete, znáte lékaře, protože jste u něj byli, víte, že prostředí je vlastně docela příjemné, dostane se vám podpory a nakonec zákrok díky injekci bolet nebude. Popsaná fakta vám pomohou odbourat dlouhodobý strach z návštěvy zubařské ordinace.

Zvýšíte v tomto ohledu svoji psychickou odolnost, stabilitu a návštěvy zubaře se pro vás časem stanou běžnou rutinou, která vás nerozhodí. Podobně to funguje i v jiných situacích.