Účelové pěstování plodin v pravém zemědělském slova smyslu není lidským unikátem. V amerických lesích najdeme malé hospodáře, kteří se starají o své houbové zahrady. Jsou jimi mravenci z kmene Attini, jenž čítá na 250 druhů.

Zemědělství se vyvinulo jen u tohoto kmene mravenců a jakmile si jej osvojili, už se z jejich linie nikdy neztratilo. Zatímco lidé začali se zemědělstvím před asi 12 000 lety, mravenci se mu věnují 60 milionů let.

Není tedy divu, že jsou jejich farmy sofistikované a na vysoké úrovni. Navíc za tak dlouhou dobu prošli několika zemědělskými revolucemi, které změnily nejen způsob jejich zemědělství, ale také samotnou biologii svých plodin i sebe samotných.

Kultivace hub

Je zřejmé, že mravenci o své houbové zahrady neúnavně pečují a do své péče zahrnují i pokročilé hygienické návyky, aby své plodiny ochránily před chorobami. Aby drželi potencionálně nebezpečný odpad dál od zahrad, mají určená místa v hnízdě, kde ho nechávají.

A co se týká sběračů listí, sbírají jen ty nejčerstvější listy přímo ze stromu, na rozdíl od jiných druhů kmene Attini, kteří sbírají mrtvé rostliny a živočišný materiál. Tím se po přežívání po masovém vymírání dostávají zpět ke klasické herbivorii.

Dnes jsou považováni za hlavní herbivory neotropů. Pro představu, jedna kolonie sklidí ročně přibližně 240 kg listí.

Sofistikované metody zemědělské

Zemědělství se stalo součástí mravenčí kultury, a tak když si mladá královna zakládá novou kolonii, přináší si do ní i houby ze své domovské kolonie. Kmeny hub jsou tak předávány z generace na generaci.

Své technologické postupy Attini navíc zdokonalili natolik, že u nich nalezneme nejen hnojení pomocí speciálních bakterií, ale také využití pesticidů a antibiotik. Sami mravenci se s jedovatými látkami v rostlinách vypořádávají skrze houby.

Docílí toho pomocí zvláštního cyklu, který začíná donesením čerstvých listů do hnízda a jejich umístěním na vrch hromady nad starší listí a nad houby vespod.

Následně se mravenci nakrmí částmi hub zvané gongylidie, ve kterých se nachází enzymy štěpící jedovaté látky v rostlině. Jeden z enzymů je i lakáza, která štěpí taniny a flavonoidy, pro mravence jedovaté látky.

Lakáza i další enzymy přežijí cestu trávicím ústrojím mravence a na rostlinu se dostanou ve fekálních kapkách, které mravenec vyloučí na vrchu hromady, tedy na čerstvé listy.

Listy se kromě detoxifikace začnou i rychleji rozkládat, takže má houba snazší přístup k živinám uvnitř listu.