Plíseň je jako hororová houba. Doslova. Napadá oslabenou imunitu dlouhodobě nemocných, starců a dětí. Těžko se diagnostikuje, protože se dá nahradit jinou z mnoha dalších chorob kvůli společným příznakům jako je kašel, sípání nebo astma.
Přitom by stačilo správně větrat, koukat, jestli dům netrpí nějakou vadou v konstrukci nebo jen udržovat správnou teplotu.
Plísně jsou vlastně houby, ale bohužel ne ty jedlé. „Tyto mikroskopické vláknité houby, které tvoří povlaky v nejrůznějším prostředí, škodí především ve vlhčích místnostech. Uvolňují výtrusy, které začnou růst, jakmile ulpí na vhodném povrchu.
Mezi potíže, které způsobují, patří záněty vedlejších dutin nosních, záněty průdušek a alergie, častý je vznik astmatu,“ vysvětlují odborníci. K nejvíce ohroženým patří lidé s oslabenou imunitou, nemocní, děti a starší jedinci.
Mohou být přehlíženou příčinou kašle, dlouhodobé únavy, podrážděných očí, bolestí hlavy i nevolností. Toto onemocnění se často velice komplikovaně diagnostikuje, protože nese stejné příznaky jako celá další řada onemocnění.
Kde je najdeme?
S plísní souvisí vlhkost v domech, bytech či chalupách, jejímž zdrojem může být vadná konstrukce, kdy do domu zatéká, mokro vzniká od základů, nebo voda odstřikuje od projíždějících aut na stěnu.
Dalšími komplikacemi je nekvalitně provedená nepropustná fasáda s polystyrenem, těsná plastová okna, což ale není problém vyloženě rekreačních objektů. „Součástí zazimování chalupy by proto měla být důkladná kontrola okapů či střechy.
Ujistěte se, že z nich dešťová voda nestéká ke zdem, ale je bezpečně odvedena směrem od domu. Další příčinou vlhkosti bývá špatná izolace základů,“ sdělují stavební poradci.
Dodejme, že pokud je zeď přímo spojena se zemí a zemina je vlhká, funguje zeď podobně jako houbička na nádobí. Když ji částečně ponoříte do vody, během chvíle je celá vlhká.
Jak snížit riziko plísní?
Abychom snížili výskyt plísně v bytě, máme pro vás hned několik tipů. Používejte výfukové ventilátory a pravidelně také větrejte, hlavně v podzimním a zimním období kratší dobu, ale častěji za den, například jenom pět minut po dvou hodinách.
Praskliny v domě je nejlepší opravit a tok vzduchu by se měl zlepšit ve všech místnostech. Dále se ujistěte, že dešťová voda je dál od domu. Zabraňujte tvorbě plísně v koupelnách, prádelních prostorech a sklepích.
A jestliže používáte odvlhčovač, pak se ujistěte, že nádržku čistíte správně – ideálně dvakrát týdně, zabráníte tak usazování různých plísní. Dále je správné postarat se o udržování ideální teploty.
Pokud některé pokoje vyhříváte jen přechodně a věnujete se tu například sušení prádla, vytváříte ideální podhoubí pro tvorbu plísně. Teplota by neměla kolísat.
Jak vypadá onemocnění plísní?
Příznaků onemocnění plísněmi je až deset. Najdeme mezi nimi kýchání, které se projevuje zprvu jako běžné nachlazení nebo jako alergie. Plísně způsobují podráždění nosu a krku, což nutí člověka kýchat.
Pokud pro změnu vdechujeme spóry plísní, dráždí to krk a způsobuje kašel. Ke kašli také vede z plísní vzniklá pneumonie nebo bronchitida. Dýchavičnost a sípání patří k dalším projevům plísňových onemocnění.
Vdechování jejich výtrusů způsobuje podráždění a zánět, jenž se objevuje v průduškách, plicích nebo v hrdle. Histaminy mohou způsobovat vodnaté oči. Jsou to totiž chemikálie imunitního systému, které vyplachují z těla alergeny a toxiny.
„Plísně mohou spouštět produkci histaminu, a to může způsobovat různé reakce, například svědění nosu, očí nebo krku,“ zakončují lékaři.
Stanislav Jalovec
