Že cvičení a vůbec pohyb jsou pro lidský organismus prospěšné, není žádným objevem. Nejde přitom jen o fyzickou a psychickou kondici.
Cvičení posiluje srdce a cévy, zvyšuje srdeční výkon a zlepšuje krevní oběh, má pozitivní vliv na metabolismus i na imunitní systém. Poslední výzkumy ukazují, že lidé, kteří cvičí, jsou i odolnější vůči bolesti.
Kontrola hmotnosti, odbourávání stresu, zlepšení spánku či mentálního zdraví, to vše patří mezi benefity pravidelného cvičení. Tím, jak ukazuje čerstvá práce norských badatelů, výčet výhod pramenících pro organismus z pohybu, zdaleka nekončí.
Ruka ve studené vodě
Výzkumníci z několika norských institucí zkoumali 10 732 dospělých osob, přičemž dvě série dat byly pořízeny s odstupem sedmi až osmi let.
Získané údaje porovnávaly cvičební postupy s tolerancí bolesti, která se měřila pomocí testu studeného tlaku neboli CPT. Při něm člověk ponoří ruku do velmi chladné vody, kdy se její teplota blíží k nule, na co nejdelší dobu, a to až do maximální tolerované doby 106 sekund.
Výsledky byly poměrně konzistentní: ti, kteří byli pohybově aktivnější, lépe zvládali bolest ve studené vodě po delší dobu, a ti, kteří zvýšili svou aktivitu v průběhu obou měření, zvýšili i svůj práh bolesti.
„Fyzická aktivita v jednom ze dvou časových bodů měřených v intervalu sedmi až osmi let byla spojena s vyšší tolerancí bolesti ve srovnání s těmi, kteří měli sedavé zaměstnání a nehýbali se,“ píší vědci ve své práci.
Zbraň i proti chronické bolesti?
Studie ukázala, že ti, kteří uváděli i nepříliš vysokou míru pravidelné fyzické aktivity, udrželi ruce ponořené do ledové vody v průměru o 6,7 sekundy déle než ti, kteří pohyb zanedbávali.
U lidí, kteří cvičili intenzivně a hlavně pravidelně, se tato doba zvýšila dokonce na 16,3 sekundy. Ti nejodolnější účastníci výzkumu vydrželi s rukou ponořenou do studené vody průměrně 20,4 sekund.
„Tato zjištění naznačují, že pohyb a cvičení je v průběhu času spojeno s vyšší tolerancí bolesti. Stejně tak i pokud člověk začne cvičit, tak se mu práh bolesti po určité době zvýší.
Naopak, když dosud aktivní člověk s pohybem přestane, dojde k opačnému efektu,“ píší vědci.
