Když je úroda pod střechou, je čas slavit a vzdávat díky. Někde se oslavy podobají našim dožínkám, jinde jsou zvyky naprosto odlišné. Víte, kde nechávají překypět hrnec s rýží, proč krocan dostává milost a kdo bydlí v přístřešcích z listí?

Milost pro krůtu

Název: Den díkůvzdání

Země: USA

Jedním z nejznámějších svátků je Den díkůvzdání, který oslavuje sklizeň v daném roce.

Po více než dvě století ho slaví jednotlivé kolonie a státy, teprve v roce 1863 vyhlásí prezident Abraham Lincoln (1809-1865) tento svátek jako celonárodní, jehož oslavy budou probíhat každý rok v listopadu.

V roce 1941 americká vláda upřesní, že půjde o čtvrtý listopadový čtvrtek. Tento svátek vychází z události z roku 1621, kdy se osadníci z kolonie Plymouth a domorodí Američané společně radovali z bohaté úrody.

Tehdy si kromě jiného dopřáli i labutě, tuleně nebo humry. Dnes je tradičním jídlem pečený krocan s nádivkou, brusinkovou omáčkou a dýňovým koláčem.

Existuje také zvyk, kdy prezident symbolicky udělí jednomu nebo dvěma krocanům milost a ti tak neskončí na pekáči.

Svátky sklizně, rodiny a Měsíce

Název: Svátek středu podzimu

Země: Čína

Po čínském novém roce je druhým nejvýznamnějším svátkem v Číně ten, který má název Svátek středu podzimu, říká se mu však také Svátek podzimního měsíce či Svátek měsíčních koláčů.

Slaví se v září nebo začátkem října a v letošním roce připadl na 29. září. Během těchto oslav úrody se připravují a jedí rýžové plněné koláčky. V tento den také lidé uctívají Měsíc, který je v čínské kultuře symbolem rodinného shromáždění.

Lidé tak tráví svátek se svými rodinami a přáteli, se kterými se kromě jiných oslav dívají večer na Měsíc, svítí si k tomu papírovými lampiony a hovoří spolu i o tématech, které jindy není příležitost probrat. Tento svátek se slaví i v některých dalších asijských zemích.

Vzpomínka na putování

Název: Sukot

Země: Izrael

Židovský svátek sklizně zvaný Sukot připomíná období, kdy Židé putovali pouští po úniku z egyptského otroctví a spoléhali se na Boží ochranu.

Během svátku staví Židé dočasné příbytky se střechou z rostlinných materiálů, takzvané suky, které symbolizují podmínky, ve kterých žili před dávnými dobami jejich předkové na poušti. Sukot trvá 7 dní v říjnu.

První den se nepracuje a dodržují se stejná pravidla jako u šabatu. V dalších dnech jsou povoleny některé práce, ale jsou vyhrazeny především speciálním modlitbám a obřadům. K svátku neodmyslitelně patří čtyři druhy rostlin:

lulav (palmová ratolest), hadas (snítka myrty), arava (větev potoční vrby) a etrog (citrus), představující jednotu lidí i přírody.

Díky za rýži

Název: Pongal

Země: Indie

Pongal je čtyřdenní slavnost, která se koná hlavně v jižní Indii. Je to svátek, který oslavuje úrodu rýže, cukrové třtiny a jiných plodin.

Název je odvozen od slovesa „přetékat“ a odkazuje na tradiční pokrm z rýže a mléka, který se vaří v hliněných hrncích až do bodu, kdy začne kypět. Tím je vyjádřena hojnost a vděčnost za bohatství přírody.

Každý den Pongalu má svůj vlastní název a význam, od odstraňování starých věcí a negativní energie přes uctívání slunečních božstev až po trávení času s rodinou a přáteli. Zkrátka nepřijde ani dobytek, který pomáhá při zemědělských pracích:

jako vyjádření úcty je třetí den ozdoben květinami a barevnými fábory a dostane jako pamlsek dobré ovoce.

Návrat ke kořenům

Název: Mabon

Region: západní Evropa

Mabon, tedy novopohanský svátek podzimní rovnodennosti, sklizně a dožínek, je součástí Kola roku, sledujícího cykly přírody a života, kam spadá celkem 8 slavností.

Má své kořeny v keltské a germánské kultuře a zahrnuje uctívání zemědělských a loveckých božstev. K tradičním oslavám patří také procházky, řemeslná výroba, trávení času s rodinou, tancování a pití vína.

Novopohanství neboli moderní pohanství se praktikuje hlavně v západní Evropě. Svátek dostává své novodobé pojmenování v roce 1974 podle boha Mabona z velšské mytologie.