Osekávání řídkého porostu kolem 117,5 kilometru dlouhého Hadriánova valu táhnoucího se napříč Anglií od Severního až k pobřeží Irského moře nezní zrovna jako velká zábava. Bystré oko ale odhalí za vyklučenou zelení těžko znatelný reliéf.

Při bližším ohledání není pochyb. Je to mužský úd!

Jde o novodobý vandalismus, nebo pubescentní žertík starověké vojenské posádky? Kupodivu ani jedno…

Exceluje ve vojenské strategii, má ohromný všeobecný přehled, miluje umění a jeho pozornost se neustále točí k architektuře.

Pokud se trochu anachronicky dá o některém římském císaři říct, že je to renesanční člověk, pak na prvním místě právě o Hadriánovi (76–138). „Hranice říše by měly být chráněné – ideálně přírodní hranicí,“ myslí si císař.

Řešení pro Británii vidí jedině v masivní zdi. Roku 122 se začíná rodit monumentální dílo.

Pyj nás chraň!

Zdálo by se, že nás tahle stará stavba dnes nemá už čím překvapit. Opak je pravdou. Na zdi se v různých místech najde 57 falických ztvárnění. Je možné, že číslo ještě vzroste. Pocházejí z dob budování zdi a následných let, kdy je osídlena vojenskou posádkou.

V té chvíli je v Británii až 35 000 vojáků a přes 60 000 lidí z „podpůrného personálu“. Na valu slouží zřejmě 9000 mužů. Krátí si vandalismem dlouhou chvíli? Kdepak. Penis má v dobách Starého Říma nedocenitelnou symboliku.

Ztělesňuje mužskou sílu a přeneseně tak představuje znak bezpečí státu. Má navíc ochrannou moc – věří se, že přináší štěstí a chrání před zlem. Římané dávají falické amulety i malých chlapcům. Chrání je tak před temnými silami, kterým by jinak mohli podlehnout.

„Penis coby nositel štěstí a ochrany souvisel hlavně s válečnictvím, nelze se na něj dívat dnešní erotickou optikou,“ vysvětluje archeolog Michael Collins.

Na zub času laserem

Údy mají různé provedení. 39 z nich je vyrytých do zdi, 19 je reliéfní a jeden je dokonce skulpturou. Poblíž falických ochranných symbolů archeologové obvykle objeví také nápisy.

Jde o výčty ze stavby, ale také odkazy na slavné osobnosti své doby nebo vtipné poznámky.

Stěnu plnou nápisů od římských vojáků vydá coby vzkaz ze starověku archeologům již na přelomu 18. a 19. století lom v hrabství Cumbria, kde se těží na začátku 3. století materiál na opravu valu.

Nadšení má po letech i odvrácenou stranu – okrytí zkazek z římských dob je vystaví neúprosnému zubu eroze. Některé již nejdou ani přečíst. Vědci proto sáhnou po laserovém skenování a pořídí detailní snímky nápisů.

EPOCHAplus.cz zkoumá Hadriánův val:

K čemu je Hadriánův val? Samozřejmě, chrání hranici Římské říše před nájezdy kmenů ze Skotska. To ale není zdaleka vše! Císař Hadrián uvažuje komplexně. Pokud buduje takhle náročnou stavbu, účelů bude mít víc.

Zeď tak nemá jen zamezit nepříteli, aby vnikl na římské území, ale zároveň udržet obyvatele uvnitř římské provincie. Římané chtějí mít vše pod kontrolou – včetně ekonomiky – a zeď jim v tom kupodivu pomáhá.

V poklidnějších dobách navíc stavba a údržba zdi udrží v činnosti placené římské legie. A to ještě nezmiňujeme psychologický aspekt takového monumentu…