Hrabě Karl von Stürgkh, politik z doby Rakouska-Uherska, působil nějaký čas v úřadu premiéra. Jeho konec ale nebyl zrovna nejšťastnější. Vrah si na něj počíhal při obědě.

Karl von Stürgkh (1859–1916) pochází ze štýrské šlechtické rodiny, povýšené v roce 1721 do hraběcího stavu. V roce 1891 je zvolen do císařské rady. Později, v letech 1909–1911, působí jako ministr školství rakouské vlády. Brzy nastartuje velice slibnou kariéru.

V čele vlády v době atentátu

Když z funkce ministerského předsedy v roce 1911 odstoupí Paul Gautsch (1851–1918), císař František Josef I. (1830–1916) jmenuje novým premiérem Předlitavska (část Rakousko-Uherska zahrnující i Čechy) právě von Stürgkha.

Ten stojí v čele vlády i v červnu 1914, kdy je spáchán atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este (*1863). Sehraje tehdy velice důležitou úlohu v dějinách, ačkoliv dnes jeho jméno zná dnes jenom málokdo.

Bezprostředně po atentátu totiž rázně prosazuje vyhlášení války Srbsku, k němuž také ještě v ten samý den, 28. června 1914, skutečně dochází.

Smrt během oběda

Následně zavádí tvrdou cenzuru a odmítá svolat parlament. Jeho kabinet musí v průběhu první světové války řešit hlavně ekonomické problémy a zásobování obyvatelstva, což není vůbec lehké. Mezi lidmi panuje bída a hlad, muži jsou na frontě.

Vládne bez parlamentu formou nařízení.

V roce 1916 se ale Stürgkh stává obětí atentátníka – v jednom vídeňském hotelu na něj během oběda vystřelí Friedrich Adler (1879–1960), syn Victora Adlera (1852–1918), předsedy sociálně demokratické strany.