Papírové bankovky se u nás poprvé objevují v roce 1762 za vlády rakouské panovnice Marie Terezie (1717–1780). Ta provádí reformu celého peněžního systému, jejíž součástí se stává také vydání tzv. bankocetlí.

Za jejich emisí stojí Vídeňská městská banka. Marie Terezie s jejich pomocí financuje výdaje v průběhu sedmileté války (v letech 1756–1763) a také umořuje státní dluh. Současně nařizuje, že stát musí platit v bankocetlích, nikoli v mincích.

Toto rozhodnutí se ale Marii Terezii vymstí. Novinka se ale později ukáže jako velký problém. Tisknou se stále nové a nové bankovky, a tím pádem ztrácejí na hodnotě.

V okamžiku, kdy se Napoleon Bonaparte (1769–1821) v roce 1799 ujímá vlády ve Francii, pohybuje se jich v oběhu už 100 milionů.

Přicházejí o 4/5 majetku

Nadměrný tisk bankovek, podnícený často snahou vylepšit státní rozpočet, však vede v průběhu dalších let k závratnému růstu inflace. Ta se nezastaví a každý rok naopak přibývá nových 100 milionů bezcenných papírků.

Na začátku roku 1810 je jich v oběhu už 730 miliónů a o rok pozdfěji Rakousko pokoří miliardu. Vše vyvrcholí v roce 1811 rakouským státním bankrotem. 15. března 1811 jsou obyvatelé Rakouska chudší o 4/5 svého majetku.

Papírové peníze a dluhopisy přestávají platit a lidé za ně dostávají pětinu původní hodnoty.

Po nás potopa

Podobně jako Rakousko na tom byla i Francie. Ke zmiňovanému nástupu Napoleona Bonaparteho k moci pomohla i neutěšená ekonomická situace v zemi. Francie na tom tehdy byla ekonomicky skutečně velmi špatně.

Už král Ludvík XV. (1710–1774) se potýká s obrovskými dluhy, které neřeší. Razí heslo: „Po nás potopa.“ Národní shromáždění, ustavené v dubnu 1790, dokonce schvaluje zákon o emisi papírových peněz, které nejsou kryty zlatem.

V následujících sedmi letech se do oběhu dostávají bankovky v hodnotě 40 miliard livrů. Dochází k hyperinflaci, což hospodářskou situaci ještě více zhoršuje. Nespokojenost lidí se stává živnou půdou jak pro revoluci, tak pro získání moci lidmi, jako je.

Bonaparte.  Dá se říct, že hospodářské problémy Francie Napoleonovi skutečně pomohly…