Český detektor bude i na palubě vesmírné mise Artemis k Měsíci!

Zcela unikátní zařízení RaDron představuje česká společnost Advacam na výstavě Dveře budoucnosti dokořán, která je k vidění v Národním technickém muzeu v Praze až do 24. 3. 2024.

RaDron je schopno lokalizovat jakýkoli ztracený zdroj radioaktivního záření, který se může ztratit například při přepravě, při útoku špinavou bombou či požáru na radiologickém oddělení nemocnice nebo při jaderné havárii

Automatický dron v akci

Ta jej vyvinula ve spolupráci s FEL ČVUT v rámci projektu RaDron (TAČR). Jde o technologii, kombinující autonomní drony z ČVUT a částicový detektor Advacam. A umožňující najít zdroj radioaktivity řádově rychleji než jakákoli současná dozimetrická technologie.

Na rozdíl od běžné detekční techniky totiž dokáže určit směr, odkud záření přichází. Automatický dron pak bez asistence člověka na nebezpečné místo přiletí a zdroj přesně detekuje.

Radioaktivní poplach v Austrálii

A praktické využití této technologie? Nemusíme ani chodit daleko do minulosti. Hledání radioaktivní jehly v kupce sena. Tak by se dala popsat kuriózní akce, která nedávno zaměstnala záchranné složky v Západní Austrálii.

Hasiči a další specialisté pátrali v poušti po miniaturní kapsli radioaktivního Cesia-137. Tableta o velikosti drobné mince zřejmě vypadla během transportu z nákladního vozu.

Ležet mohla kdekoliv podél 1400 kilometrů dlouhého úseku silnice mezi Perthem a dolem Gudai-Darri na severozápadě země.

Horečné hledání se nakonec protáhlo na celý týden. Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT a z firmy Advacam jsou přesvědčeni, že jejich technologie RaDron by nebezpečný problém pomohla vyřešit o dost rychleji.

Z CERNu na Měsíc!

Výzkumný projekt RaDron, jak již bylo řečeno, kombinuje unikátní částicové detektory vyráběné pražskou společností ADVACAM a pokročilé autonomní drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Jádrem senzorů jsou čipy Timepix3, které původně vznikly pro experimenty na Velkém hadronovém urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Odvozené české detektory MiniPIX už řadu let slouží třeba na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS, kde pomáhají hlídat radiační situaci a tím chrání životy astronautů.

Advacam ale míří daleko výše. Již příští rok plánuje NASA v rámci programu Artemis 1 přistání nové generace astronautů na Měsíci. Budou u toho i Češi;

nikoliv však jako astronauti na palubě rakety, ale jako dodavatelé zařízení, chránící na nehostinném povrchu Měsíce života a zdraví astronautů.

Vesmírné přístroje na vlastní oči

V rámci výstavy Dveře budoucnosti dokořán si návštěvníci mohou pomocí interaktivního kitu sami změřit a vizualizovat radiaci vycházející z nějakého slabého přírodního zdroje, jako je například uranové sklo.

„Doslova na vlastní oči uvidí, jaké částice ze zdroje létají. Se zdrojem mohou i pohybovat, takže zjistí, jak daleko ionizující záření svítí,“ popisuje Martin Tyburec, šéf komunikace Advacamu.

Návštěvníci si tak sami experimentálně ověří, že kupříkladu tenká hliníková fólie stačí k odstínění slabého záření. Vše je naprosto bezpečné, zdroj (uranové sklo) nepodléhá regulacím a běžně se používá při popularizaci radiace pro veřejnost.

Návštěvníci výstavy Dveře budoucnosti sami mohou sami změřit a vizualizovat radiaci vycházející z nějakého slabého přírodního zdroje, jakým je například uranové sklo