Češi jsou národem pivařů. Kdy a kde se poprvé uvařilo pivo? Různé archeologické nálezy vypovídají o tom, že už v dávném starověku. Zatím nejstarší zprávy o jeho vaření sahají do doby před 13 000 lety.

Vydejme se proti proudu času po stopách vaření piva. Jaké nálezy dokazují, že se připravovalo už v dobách hluboko před naším letopočtem?

 Zrna ječmene, naklíčená při výrobě sladu, objevili vědci v roce 2011 v jihovýchodní Francii, v Roquepertuse u městečka Aix-en-Provence. Nedaleko narazili i na pec, a proto došli k závěru, že zde ve starověku stával pivovar.

Podle jejich názoru vyráběl pivo před asi 2500 lety. Tým japonských archeologů našel na počátku roku 2014 v egyptském Luxoru hrobku z doby cca 1000 př. n. l. Ukázalo se, že patří královskému sládkovi.

Jeho povolání prozradily barevné výjevy, dochované na stěnách. Zobrazovaly jeho rodinu a všední život spojený s pivovarnictvím. Sumerské tabulky s klínovým písmem z doby kolem roku 1800 př. n. l. oslavují výrobu zlatavého moku, ale nepopisují její postup.

Odborníci v čele s Němcem Peterem Damerowem, kteří se v roce 2012 snažili výrobu napodobit, došli k názoru, že sumerské pivo nemuselo obsahovat alkohol.

Druh nápoje určily zbytky rostlin

Ve městě Mi-ťia-ja ve střední Číně. Archeologové zde objevili pivovar, který je starý 4900–5400 let. Výbavu starověkého sládka tvořily amfory, nálevky a džbány opatřené širokými hrdly. Podle čeho vědci zjistili, že nádoby opravdu sloužily k vaření piva?

Přesvědčily je o tom pozůstatky škrobu a zrnka oxidu křemičitého na keramice. Obojí se vytváří v rostlinách. Díky nálezům je možné určit druh rostlin dávno po jejich rozpadu.

Odborníci došli k názoru, že škrob a oxid pochází z prosa a ječmene, používaného při výrobě piva. Nápoj vařili Číňané z kultury Jang-šao, kteří žili kolem Žluté řeky před zhruba 7000–5000 lety.

Výroba pro rituální účely

Výzkumný tým vedený Li Liu, profesorkou čínské archeologie na Stanfordské univerzitě, našel v roce 2018 důkazy o prvních sládcích, což je zjištění, které rozviřuje starou debatu: Co bylo dřív, pivo nebo chléb?

V jeskyni v dnešním Izraeli tým našel stopy vaření piva, o kterých se domnívají, že předcházejí časnému výskytu pěstovaných obilovin na Blízkém východě o několik tisíciletí. Jejich zjištění, publikovaná v časopise Journal of Archaeological Science:

Reports, podporují hypotézu navrženou archeology před více než 60 lety: Vaření pivo mohlo být motivačním faktorem pro původní domestikaci obilovin v některých oblastech.

Důkazy naznačují, že před tisíci lety patřili Natufianové, skupina lovců a sběračů ve východním Středomoří, znalci piva.

Liu a její výzkumný tým analyzovali zbytky z 13 000 let starých kamenných malt nalezených v jeskyni Raqefet, natufiánském hřbitově, který se nachází poblíž dnešní Haify v Izraeli, a objevili důkazy o rozsáhlé výrobě piva.

„Představuje to nejstarší záznam umělého alkoholu na světě,“ uvádí Liu. Vědci se domnívají, že Natufiáni vařili pivo pro rituální hostiny, které uctívaly mrtvé.

„Tento objev naznačuje, že výroba alkoholu nebyla nutně výsledkem zemědělské nadprodukce, ale byla vyvinuta pro rituální účely a duchovní potřeby, alespoň do určité míry, před zemědělstvím,“ říká Liu.