Podle moderních výzkumů má slovanské geny asi jen 35 % české populace. Jaký původ převládá u ostatních? A kdo dal Čechům schopnost trávit mléko? 

O tom, jaký kdo z nás bude, rozhodují geny. Polovinu dědičné informace získáváme od matky, polovinu od otce. A protože to tak měli i oni, naše genetické dědictví pochází ze čtvrtin od obou babiček a dědečků, z osmin od praprarodičů a tak dále.

I my přenášíme toto genetické dědictví na naše potomky. Vědci se při určování původu člověka zajímají o dva faktory – chromozom Y, děděný pouze v mužské linii, a o tzv. mitochondriální DNA, děděnou mezi ženami.

Adam a Eva, rodiče všeho lidstva

Na základě jejich zkoumání došli k tomu, že společný praotec všech lidí, označovaný jako „chromozomální Adam“, žil zhruba před 250 000 lety ve východní Africe. Podobně u žen vedlo zkoumání zmíněné mitochondriální DNA k odhalení pramáti lidstva, Evy.

Ta žila zhruba před 140 000 lety ve východní Africe, s oním Adamem se tak samozřejmě nikdy nepotkala. Právě v subsaharské Africe, místě vzniku člověka, je lidský genom nejpestřejší.

Česko – genetická džungle Evropy

Oproti tomu Eurasie, tedy oblast dnešní Evropy a Asie, nepatří podle docenta Jaromíra Beneše z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ke geneticky nejrozmanitějším. Výjimku tvoří právě České země, a to pro svoji polohu v srdci Evropy.

Zdejším územím procházeli v průběhu historie příslušníci nejrůznějších etnik, proto zde vznikl poměrně pestrý mix. Jaké předky můžete mít vy?

Lovci mamutů a Keltové

Genetické jádro evropské populace tvoří původní lovci mamutů, kteří se na našem území pohybovali zhruba 40 až 24 tisíc let před naším letopočtem. Jejich geny má i dnes asi 15 % české populace.

Následně se zde usídlili Keltové, kteří přišli z oblasti jihozápadní Francie a smísili se s původním obyvatelstvem. V Evropě má jejich genotyp 40 % obyvatel. U nás se hovoří o germánsko-keltských genech, které má asi třetina obyvatel Česka.

Vikingové v nás

K dalšímu významnému obohacení genomu (tj. genetické informace uložené v DNA) Čechů pak došlo s nástupem zemědělství, kdy k nám pronikli z oblasti Středního východu první lidé obdělávající půdu.

Žili na jihu kontinentu, ale po ústupu ledovců se přesouvali dál na sever. Proto dnes mají tento „vikinský“ genom hlavně obyvatelé nejsevernější části Evropy, u nás pak asi 10 % populace.

Schopnost trávit mléko

V době bronzové k nám z oblasti kolem Kaspického a Černého moře začali pronikat také pastevci skotu, kteří nám přinesli znalost kola i výroby bronzu, koně, a hlavně schopnost trávení kravského mléka.

Podle docenta Beneše se však nejednalo o výměnu celých národů, ale o dobře organizované přesuny, trvající několik generací. Genom dávných Berberů a Gruzínců má v Česku pořád asi desetina populace.

Bojovníci, ženoucí se Evropou

Situace se pak změnila během doby železné, tedy zhruba mezi prvním tisíciletím před naším letopočtem a 6. stoletím našeho letopočtu. V té době se zformovaly skupiny mladých bojovníků, kteří táhli napříč Evropou a plenili.

To je i případ Germánů, kteří dorazili na naše území, kde se v té době mluvilo převážně keltsky. Docent Beneš k tomu řekl: „Představte si skupinu dvaceti až padesáti bojovníků, kteří vědí, kam jdou, a vezmou si, co chtějí, protože na to mají ostré meče. Takové byly na našem území první germánské kmeny.“

Praotec Čech si podmanil Říp

Ovšem ani příchod Slovanů do Čech začátkem šestého století nebyl o nic lepší. I oni sem pronikli vojensky. Historické prameny jako Kosmova nebo Dalimilova kronika pak popisují symbolický příchod praotce Čecha na Říp.

Slované si přitom nesli na bedrech své dědky, bůžky neboli idoly ze dřeva, které měly představovat jejich předky. Jejich vynesením na posvátnou horu Říp si českou kotlinu symbolicky zabrali pro sebe.

K plnému nahrazení germánské populace slovanskou však nedošlo – slovanské předky má dnes asi 35 % Čechů.

Unikát jménem Česko

Genetická různorodost Čechů nemá v ostatních zemích Evropy obdoby. Nejpodobněji jsou na tom pravděpodobně Rakušané. Například v Německu z více než 44 % převažuje germánský genom stejně jako ve Španělsku či Francii, většina Irů má pak keltské kořeny.

Zajímavé ale je, že přestože měli Germáni a Keltové zcela odlišnou kulturu, patří do stejné genetické skupiny a jejich rozlišení v jejím rámci je celkem náročné.

Ve východní Evropě pak u obyvatelstva převládá slovanský původ, třeba v Polsku z 58 %, na Slovensku ze 42 % a v Rusku ze 46 %.