Když francký kupec Sámo dorazí na naše území, jeho přátelství s franckým králem Dagobertem brzy dostává velké trhliny. K radikálnímu vyostření vztahu obou mužů dojde pravděpodobně někdy v letech 631–632.
„Zachraň se kdo můžeš,“ vykřikne francký kupec Sámo († asi 659) a snaží se přimět splašeného koně k poslušnosti. Tváří v tvář nepřátelům zvíře neuvěřitelně vyvádí. O mnoho lépe na tom nejsou ani ostatní z jeho karavany.
Uprchnout se jim nepodaří. Ozbrojení lupiči mají navrch a většina kupců nejenom přijde o svoje zboží, ale neuhájí ani holý život. K přepadení francké obchodní karavany dojde na území Sámovy říše a Fredegar, ale nejenom on, připíše vinu Sámovým lidem.
„To mu nedaruji,“ běsní Dagobert a obratem k Sámovi posílá Sicharia, který jménem svého krále žádá náhradu za přepadené oběti i uloupené zboží.
Vyhodí vyslance
Sámo Sicharia odmítá přijmout a muž se k němu dostane teprve pomocí mazaného triku. Obleče se do slovanských šatů. Teď mu Sámo musí naslouchat, jenže vyplacení náhrady rázně odmítne.
„Vytvoříme soudy, které budou podobné potyčky v budoucnosti řešit,“ navrhne kompromis, jenže to se zase nelíbí Sichariovi. Válka je na spadnutí, zvláště, když Sicharius označí Franky za křesťanské boží sluhy, kteří se nebudou přátelit se slovanskými psy.
„Když jsme psi, budeme vás proto trhat svými ostrý zuby,“ vykřikne Sámo a nechá vyslance vyhodit. Ten putuje zpátky k Dagobertovu dvoru. Francký král po takových zprávách na nic nečeká a se svojí vojenskou hotovostí vyráží proti Slovanům.
Říše? Jenom nesourodý spolek
K osudnému střetu dojde u hradiště Wogastisburg.
Po třídenní bitvě si nakonec vítězství na svoje konto připisují Slované. Jak píše Fredegar, „davše se na útěk zanechají tam všechny stany i věci, které s sebou měli, a navrátí se do svých sídel.“ Výhra znamená, že se k Sámově svazu přidávají další kmeny.
Vidí v něm svoje účinné zastání proti silnějším soupeřům. Jde ovšem o značně nesourodý spolek. Tmelem, který ho spojuje, se stává právě a jedině snaha odolat nepřátelům. Jak velká vlastně Sámova říše je? Odpověď není jednoduchá.
Především v 19. století se rodí obrozenecké snahy dokázat, o jak velké slovanské impérium šlo. Tehdejší tvrzení, že se říše rozkládala prakticky od Baltského až k Jaderskému moři, ale rozhodně nelze brát příliš vážně.
Realističtěji zní současný odhad, že centrum Sámova svazu leželo zřejmě na jihovýchodě Moravy, zahrnovalo dnešní české země a sahalo i do Rakouska a jeho západní výspa snad až do Německa.
Keltská teorie
Co bližšího ale o Sámovi, který po slavné bitvě u Wogastisburgu panoval Slovanům ještě asi 27 let, vlastně víme? Jedná se o muže zřejmě bystrého, statečného a mimořádně plodného. Jeho 12 manželek mu přivedlo na svět celkem 22 synů a o sedm méně dcer.
Hádankou je dodnes jeho původ – jeho jméno rozhodně není francké. V minulosti se uvažovalo o tom, že jde o slovanského Samoslava nebo židovského Samuela.
„Řada syrských občanů nese jméno Sámo jako zdrobnělinu jména Samuel,“ poznamenává například český vědec Václav Cílek. Pocházel snad ze Sýrie, která v jeho době patřila Byzantské říši? Mohl odtamtud doputovat do Francké říše a zamířit dále?
Vyloučit se taková hypotéza nedá, i když historikové nyní dávají přednost spíše teoriím o jeho keltském původu.
V souvislosti s ním se totiž zmiňuje „kraj senonský“ (podle francouzského města Sens ležícího jižně od Paříže), který býval centrem keltského kmene Senonů.
Více kandidátů
Jediné zeměpisně určené místo, o kterém se v souvislosti se Sámem píše, je Wogastisburg. Kde se dějiště bitvy nachází? Názory se liší. Rakouští historikové dávají přednost svému území, slovenští zase uvažují o Bratislavě.
Jako mnohem pravděpodobnější se ale jeví okolí severočeské Kadaně. Podle archeologických nálezů snad mohl Sámo s Dagobertem bojovat na kopci Rubín poblíž Podbořan. Odpovídá tomu i skutečnost, že francké vojsko to sem mělo přímo od západu doslova kousek.
Ani tento názor ale nemůžeme považovat za jistotu. Lutovský a Profantová totiž uvádějí, že Rubín „není kandidátem jediným. Těch je v západních Čechách a na slovanském pomezí na západ od našich hranic více“.
