Ferdinand I. Dobrotivý projevuje při různých příležitostech mimořádnou dávku dobromyslnosti. Roku 1832 ho jistý zadlužený a věčně opilý důstojník Franz Reindl požádá o 900 zlatých (za to bylo tehdy možné koupit stádo 40 koní). Pomůže mu.

Následník rakouského trůnu Ferdinand I. Dobrotivý (1793–1875) mu vyhoví a splatí za něj propitý dluh. Válečného veterána, který se těšil na další bujarou pitku, tím samozřejmě naštve. Proto se pokusí Habsburka zavraždit.

Vystřelí na něj a trefí ho do ramene. Kulka však naštěstí uvízne v ramenní vycpávce kabátu. Reindl je přesto odsouzen k smrti. Ferdinand se u otce přimlouvá, aby mu udělil milost, a nakonec dosáhne alespoň změny trestu na doživotí.

Štědrý dar městu

Pražané mají císaře Ferdinanda, který se 7. září 1836 nechá korunovat českým králem (jako Ferdinand V.), rádi. Nijak se totiž nad ně nevyvyšuje. Vídají ho na pravidelných každodenních procházkách po dnešní Národní třídě. Dětem rozdává bonbony.

Velmi štědrý je i vůči samotnému městu, kterému ze svého věnuje 450 000 zlatých (za to bylo možné v roce 1873 pořídit 250 hektarů půdy – stejnou rozlohu má Průhonický park u Prahy).

Svatební dar od papeže

Na Pražském hradě také shromáždí rozsáhlé umělecké sbírky. Například metrovou Zlatou růži daruje Ferdinandově ženě Marii Anně papež Řehoř XVI. (1765–1846) u příležitosti jejich sňatku. Po manželově smrti ji vdova odkáže svatovítskému pokladu.