Ačkoli dnešní zámek Zbiroh vznikl z původního opevněného hradu, který byl založen již na počátku 13. století, nejvíce záhad s ním spojených se objevilo až během posledního století, zvláště pak v souvislosti s tamním působením zednářů a později nacistů.

Pojďme pod pokličku těchto tajemných časů nahlédnout o něco detailněji.

Za zakladatele dnes již notoricky známého zámku je považován Břetislav ze Zbirohu z rodu Sulislavců, nicméně v průběhu historie se jeho majiteli staly i takové osobnosti, jako byl Karel IV. (1316–1378), Zikmund Lucemburský (1368 – 1437) či Rudolf II. (1552 – 1612).

Právě z takových časů obvykle pochází většina legend a mýtů obestírajících hrady a zámky, ovšem Zbiroh je v tomto ohledu spíše výjimkou, protože jeho nejzáhadnější časy přišly až v průběhu 20. století.

Muchovo životní dílo… a něco navíc?

První spekulace nad možnými vlivy nadpřirozena nebo záhadnými rituály přicházejí ze Zbirohu roku 1910 spolu s proslulým umělcem Alfonsem Muchou (1860–1939).

Ten zde strávil úctyhodných 18 let, během kterých spatřila světlo světa většina jeho dechberoucích olejomaleb a především cyklus dvaceti velkoformátových obrazů s názvem Slovanská epopej.

Je však třeba podotknout, že Mucha nebyl pouze světoznámým malířem, ale také členem české zednářské lóže.

Koneckonců, zednáři stáli i za samotným pobytem Muchy na Zbirohu, když se velmistr amerických zednářů Charles Crane (1858–1939) na jeho nájmu i tvorbě finančně podílel.

Nelze se tedy vyhnout spekulacím, které narážejí na možné utajené poslání Muchy na zámku jakožto příslušníka tohoto hnutí. Důkazy o nějakých rituálech a podobných mystických záležitostech ovšem chybějí.

Tajemství psaná dvěma blesky

Vůbec nejzáhadnějším obdobím Zbirohu zůstávají válečná léta. Ta se začínají psát konkrétně roku 1940, když na zámek přijíždějí jednotky wehrmachtu, které tu měly za úkol zřídit školicí středisko.

Potenciál místa se plně projevil až při jedné opravě radiolokátoru, kdy se jeho dosah zčistajasna protáhl z několika málo kilometrů až na několik set.

Když Němci pátrali po příčině, zjistili, že tamní hornina skvěle odráží rádiové vlny. Tato skutečnost neunikla ani jednotkám SS, a tak se objekt na buližníkové skále prorostlé jaspisem stal školicím střediskem mužů v černých uniformách.

Ti tu zanechali mnoho stop, když určitá místa pečlivě zabetonovali, jiná poničili a do studny posléze naházeli historický i válečný materiál. Mimo jiné i zbraně z napoleonského období a méně důležité vojenské archivy.

Zároveň asi nepřekvapí, že energie vyvěrající ze zemských trhlin na tomto místě mohla esesáky vybízet k uskutečňování různých mystických seancí.

Bohužel se však nedochovalo mnoho stop, které by takovou teorii se stoprocentní jistotou potvrzovaly, snad jen s výjimkou charakteristického heptagramu.