I když jsme na něj během bouřky připraveni, stejně svým nástupem dokáže pořádně polekat. Zvláště, když udeří nedaleko od nás. Blesky, to ale nejsou jen chvilkové vrásky na nebi, ale také kupa čísel a zajímavostí.

Svým způsobem do nich promlouvá i naše země. Vždyť je to právě český šikula Prokop Diviš (1698–1765), který v roce 1754 na zahradě v Příměticích u Znojma vztyčí první uzemněný bleskosvod na světě. O šest let tak předběhne Benjamina Franklina (1706–1790).

100

Tolik blesků zasáhne každou vteřinu po světě zemský povrch. Jejich doba trvání je sice většinou velice krátká (0,0001–0,003 s), ale síla mimořádná – každý blesk představuje až jednu miliardu voltů elektřiny.

Prostřednictvím energie z jednoho blesku by se tak dalo opéct asi 160 000 toastů.

30 000 °C

Až takovou teplotu může mít okolní vzduch při úderu blesku. Je to pětkrát víc než na povrchu Slunce. Technicky vzato, blesk je pohyb elektrických nábojů a nemá tak teplotu;

odpor vůči pohybu těchto nábojů však způsobuje zahřívání materiálů, kterými blesk prochází. Pokud je objekt dobrým vodičem elektřiny, nezahřeje se tolik jako špatný vodič. A právě vzduch je velmi špatným vodičem elektřiny.

600

Přibližně tolikrát je ročně bleskem zasažen symbol USA Socha svobody. Je tak jasné, že pořekadlo o tom, že blesk neuhodí dvakrát na stejné místo, neplatí.

Potvrzuje to i další americká dominanta, 102patrový mrakodrap Empire State Building. Ten to každý rok schytává asi 23krát. V roce 1902 zasáhne blesk vrchol Eiffelovy věže tak silně, že je nutná poměrně rozsáhlá rekonstrukce.

6000–24 000

To je rozpětí, ve kterém se pohybuje průměrný počet úmrtí po zásahu bleskem za rok. K nejrůznějším poraněním dochází přibližně 240 000krát ročně. Nejoblíbenější jsou pro blesky oblasti s hornatým terénem a prouděním vzduchu s vysokou vlhkostí.

Třeba střední Afrika. Obecně si blesk vybírá spíše muže. Ti jsou zasaženi 4krát častěji než ženy. Nejčastější oběti mají mezi 20 až 45 lety. Zajímavé je, že 9 z 10 lidí zásah přežije.

768

Takovou horizontální vzdálenost v kilometrech pokryje v dubnu roku 2020 na jihu Spojených států amerických nejdelší zaznamenaný blesk. Rozprostře se nad územím tří států – Texasu, Louisiany a Mississippi. Předchozí rekordman má 709 km a je zaznamenán v říjnu 2018 v Brazílii.

17,102

Tolik vteřin na obloze mezi Uruguayí a severní Argentinou září v červnu 2020 nejdéle trvající blesk. O 0,37 sekundy tak překoná ten, který se objeví v březnu roku 2019 nad severní Argentinou.

1

Alespoň tolikrát za rok v průměru udeří blesk během letu do dopravního letadla. Cestující si to ale většinou, díky náležitě uzpůsobené konstrukci s velmi dobrou vodivostí, která odvede statickou elektřinu pryč z letadla, ani nevšimnou. Existují samozřejmě i výjimky, které naopak mají fatální následky.

1971

Rok, kdy dojde k neštěstí s nejvyšším počtem úmrtí způsobených zásahem blesku. Odehraje se 24. prosince 1971 ve vzduchu na trase z Limy do Pucallpy v Peru.

Letoun Lockheed L-188 Electra s 92 lidmi na palubě se tehdy doslova rozpadne poté, co úder blesku zasáhne pravé křídlo a následně vzplane motor.

Katastrofu přežije jediný člověk, 17letá dívka, která 11 dní bloudí amazonskou džunglí, než ji zachrání místní rybáři.

7

Tolik úderů blesku přežije strážce národního parku Shenandoah ve Virginii Roy Sullivan (1912–1983), přezdívaný „lidský hromosvod“. Nikdo v historii není zasažen víckrát.

Poprvé se tak stane v dubnu 1942, naposledy v červnu 1977. V posledních letech jeho života se mu lidé kvůli tomu dokonce preventivně vyhýbají.

1847

Z toho roku pochází první známá fotografie blesku. Jejím autorem je Američan Thomas Martin Easterly (1809–1882).

První dosud dochovaný snímek blesku je ovšem až z roku 1882 od Williama Nicholsona Jenningse (1860–1946), fotografa, který zachycováním blesků a zkoumáním jejich rozmanitosti stráví polovinu života.

250

Tolik blesků denně se vytvoří nad jezerem Maracaibo v severozápadní Venezuele. A to v průměru 297 dní v roce. Jde o místo s nejčastějším výskytem blesků na Zemi.

2

Do tolika základních kategorií lze rozdělit blesk. Může být jednak produktem výboje v rámci bouřkového oblaku, a nebo výboje mezi bouřkovým oblakem a zemským povrchem.

1998

Rok, kdy blesk v provincii Kasai v demokratické republice Kongo zabije 11 mladých lidí ve věku 20 až 35 let. Dalších 30 lidí utrpí popáleniny.

Stane se tak přímo během fotbalového zápasu a vzhledem k tomu, že všechny oběti představují hráči hostujícího týmu, začnou se fanoušci vzájemně obviňovat z čarodějnictví.

1947

Rok, kdy po zásahu bleskem při koupání v rybníku Stráž na okraji Pelhřimova umírá Dalibor Lipský (1930–1947). Není mu ani 17 let. Pokud vám je to příjmení povědomé, nepletete se.

Jde o nejmladšího bratra režiséra Oldřicha Lipského (1924–1986) a herce Lubomíra Lipského (1923–2015) a podle slov sourozenců, nejtalentovanějšího z nich.

27–35

Tolik procent sopečných erupcí je doprovázeno tzv. sopečnými blesky. Vznikají díky velkému množství drobounkého sopečného prachu, zhuštěného na malém prostoru.

Tak dochází k velkému tření těchto částeček a vzniká statická elektřina, stejně jako třeba při česání vlasů. Jako vůbec první popíše sopečné blesky v roce 79 římský spisovatel a právník Plinius mladší (61–113) při výbuchu Vesuvu.

18

Do konce tohoto století se věří, že zvonící kostelní zvony odpuzují blesky. Řada z nich má proto na sobě latinský nápis fulgura frango, tedy lámu blesk. Jakmile vypukne bouřka, utíkají zvoníci do zvonice, aby rozezněli zvon.

Jenže vysoká věž s obřím kovovým objektem uprostřed je ve skutečnosti tím nejhorším možným místem, kde mohou v tu chvíli být. V letech 1753 až 1786 je tak jen ve Francii zasaženo a zabito bleskem 103 zvoníků.

3

Tolika budete dělit, když potřebujete určit vaši vzdálenost od bouřky. Nejprve je ale potřeba počítat sekundy mezi bleskem a hromem, výsledek vydělíte třemi a máte vzdálenost bouřky v kilometrech.