Zásluhu na tom, že si můžeme zapnout navigaci a beze strachu vyrazit do světa mají i muži, kteří ten svět pro nás objevovali. Některé z nich však dálky pohltily tak dokonale, že zmizeli beze stopy. Jedním z nich byl i Jean–François de Galaup.
Roku 1785 je francouzský mořeplavec Jean–François de Galaup, hrabě de La Pérouse (1741–1788?) vyslán ministerstvem do Tichomoří jako šéf expedice, která má objevit Severozápadní cestu a prozkoumat neprobádané oblastí Tichého oceánu.
Vyrazí s fregatami Boussole a Astrolabe, dopluje s nimi na Aljašku, do Japonska i do Kalifornie. Zastaví se na Kamčatce a poté zamíří do jižního Tichomoří, kde čeká poslední úkol. Prozkoumat pobřeží Austrálie.
Poslední setkání
Poté, co výprava 6. prosince 1787 dorazí na souostroví Samoa, je však na ostrově Tutuila napadena domorodci. Bitvu zaplatí životem dvanáct mužů, dalších dvacet je vážně raněno. Ani to však Galaupa nezastaví.
Když se 26. ledna 1788 v Australském Botanickém zálivu setkají s britskou flotilou, předá jí dokumenty o dosavadním průběhu výpravy se žádostí o jejich předání a poté vypluje na další cestu. Je to však naposledy, kdy je někdo spatří.
Co se mohlo stát?
Vše nasvědčuje tomu, že se lodě dostaly do bouře, kterou ve zrádném moři plném útesů nezvládly. Záchranná výprava, které velí kontradmirál Antoine Bruny d’Entrecasteaux, vyplouvá o tři roky později, nikoho však nenajde.
V roce 1793 sice u ostrova Vanikoro zahlédne kouřové signály, možná od trosečníků, kvůli nebezpečným útesům obklopujícím ostrov však nemůže přistát.
V následujících staletích nacházejí další výpravy pozůstatky obou lodí a dokáží alespoň částečně rekonstruovat dávné události. Boussole zřejmě během cyklónu narazila na útes, potopila se a celá posádka pravděpodobně zahynula.
Ostrov na záchranu nestačí
Posádka Astrolabe sice dokáže překonat smrtící korálové útesy a dostat se na ostrov, záchrana je to však jen dočasná. Archeologové tu v roce 2005 naleznou zbytky jejich tábora a dopátrají se domorodé historky o ztroskotání lodí.
Podle ní trosečníci umírali na nemoci, mnohé snědli lidojedi a ten zbytek odplul z ostrova na člunu, který si postavili ze zbytku vraku. Ty však už nikdy nikdo nespatřil.
Zmínku o události najdete dokonce i v románu Julese Vernea Dvacet tisíc mil pod mořem.
