Zeď v libanonském Baalbeku sestává z velikých přesně opracovaných kamenů. Největší z nich, obr o rozměrech 21,5 x 4,5 x 4,3 metrů, zůstal nedokončený v nedalekém kamenolomu. Váží neuvěřitelných 1000 tun! K čemu zeď sloužila je ale pro nás dodnes hádankou…
Dominantou stavby jsou tři kvádry z Jupiterova chrámu, takzvaný trilitón, který stál na kamenné základně ve středu akropole Heliopolisu. Fantastické megality zastiňují dokonce i egyptské pyramidy. Už více než 3 000 let př. n. l.
bylo v oblasti Baalbeku živo. Na dlouhou dobu se tu usídlili Féničané, krátce také Řekové. Troufli by si Féničané na kolosální projekt, nebo byl nad jejich síly? Určitě byli velmi schopní, stavěli velké lodě a shromáždili hodně technických znalostí.
A protože Římané do Baalbeku dorazili až na přelomu letopočtu, nikdo jiný než Féničané nepřipadá v úvahu.
Nepřekonatelní stavitelé
Nad tím, jak lidé něco takového dokázali postavit, zůstává rozum stát. Těžko si umíme představit už samotnou dopravu obrovských kamenů z lomu v horách dolů do údolí.
Přemístění jednoho jediného obrovského balvanu po kluzkých šikmých cestách muselo trvat několik měsíců. K jeho přesnému opracování do podoby kvádru bylo potřeba mnoha dělníků a kamenných nástrojů, nemluvě o spoustě času.
A co je naprosto neuvěřitelné, spáry mezi jednotlivými kameny jsou menší než 0,5 mm! Byla to obranná zeď? I kdyby se tehdy sešlo dost zručných lidí schopných pomocí primitivních nástrojů kameny osekávat, trvalo by jim několik desítek let, než by zeď dokončili.
Jenže, když stavíme obranný systém, hrozí nám obvykle bezprostřední nebezpečí. Určitě se nám nepodaří přesvědčit svého nepřítele, aby laskavě 50 let počkal, než se nám uráčí dobře se opevnit. Jako obrana tedy zeď ztrácí smysl.
Vybudovali ji Marťani?
Známý milovník záhad Erich von Däniken (*1935) nepochybuje o tom, že jde o zapomenutý kosmodrom. Nikoho to nepřekvapuje, Däniken vidí kosmické lodě a jejich přistávací dráhy v kdejakém nákresu. Raketománií je doslova posedlý.
K této na první pohled neuvěřitelné teorii se ale přiklánějí i další lidé, dokonce i seriózní vědci! Ruský etnolog, docent Matest Agrest (1915 – 2005), dospěl po shromáždění velkého množství materiálu k ohromující hypotéze:
„Kdysi, snad před 8000 – 11 000 lety navštívili naši Zemi inteligentní bytosti z vesmíru. Kosmická loď odstartovala na zpáteční cestu právě v Baalbeku. Obrovitá plošina není nic jiného než odpalovací rampa!“
Je libo UFO nebo věž do nebes?
Odvážné tvrzení podporují nálezy tektitů vesmírného původu v této oblasti. Podle vědců spadly na Zem s meteority. Dalším důkazem jsou kresby prehistorických lidi v saharských jeskyních z oblastí, které měly s Baalbekem styky.
Některé postavy připomínají neuměle namalované kosmonauty. Pochybovači ale tvrdí, že jde o oděv kouzelníků. I když zavrhneme UFO, nabízí se další hypotéza, podle které v těchto místech měla stát Babylónská věž. Možná mohla být stavba jejím základem.
Megalitických staveb zhotovených z hrubě opracovaných kamenů se po světě vyskytuje spousta.
Jde o první částečně zachovalé budovy pocházející z období paleolitu (do 11 000 př. n. l.), neolitu (do 5200 př. n. l.), a starší doby bronzové (do 1550 př. n. l.).
Za úplně nejstarší se považuje maltský, pocházející z období cca 6500 let př. n. l. Jaký byl jejich smysl?
Nejspíše šlo o Dnes se vychází z toho, že se jedná o obřadné, sakrální stavby, které plnily mimo jiné i úlohu zprostředkováni věšteb.ŠloŠssobřadní stavby, kde se věštilo, možná i astronomické pozorovatelny.
