Velocipedista Václav Klement se zlobí. Nepochodil s reklamací vadné součástky u výrobce, a tak přemýšlí o tom, jestli by opravu nezvládl sám. Chtělo by to ale zdatného mechanika. Brzy mu ho přihraje náhoda….
Majitel malého knihkupectví v Mladé Boleslavi Václav Klement (1868‒1938) se o sebe musí postarat sám. Do shrbeného mrzouta ponořeného v knihách ale má hodně daleko.
Jak mu to práce jenom trochu dovolí, už vytahuje z kůlny svůj velocipéd a se skupinkou podobných nadšenců brázdí okolí města.
Na kole se ale občas něco rozbije, a tak poměrně rychle svoje podnikání s knihami rozšiřuje o další artikl, a sice náhradní díly na velocipedy.
Osudové setkání
„Nemáte k tomuto obchodování povolení,“ zní varování ze strany úřadů. Co teď? Česká závist funguje…Jakou cestou se vlastně dát? Opustit stabilní, i když nijak závratné podnikání s knížkami, nebo se pustit do nového dobrodružství s nejistým koncem?
Za Václava rozhodne osud. Mladoboleslavská velocipedistická komunita je silná a dva milovníci kol se nemohou minout. „Je to vynikající mechanik.
Určitě si budete rozumět,“ zdůrazní Klementovi kdosi z jeho přátel, když mu představí strojního zámečníka Václava Laurina (1865‒1930) a naráží dotyčný na společný koníček obou mužů.
Přijmou zaměstnance
Cyklističtí nadšenci si padnou do noty. Vzájemně se doplňují. Zatímco Klement má vynikajícího obchodního ducha, Laurinovi sudičky zase nadělily doslova zlaté ručičky. Na kole umí smontovat, rozmontovat i opravit prakticky cokoliv.
Dohromady vytvoří sehranou dvojku a rozhodnout se podnikat v oboru velocipédů. Pronajmou si 17. prosince 1895 ve městě prostory pro malou dílničku, postupně přijmou pět zaměstnanců a začnou s nimi vyrábět česká jízdní kola Slavia.
