Domů     Žvýkačka: Od pryskyřice k mátovému polštářku
Žvýkačka: Od pryskyřice k mátovému polštářku

Tato drobnost se svěží chutí spatří světlo světa v USA. Postupně se stane neodmyslitelnou součástí image hrdinů i rebelů. Ale lidé žvýkají už v době kamenné.

Napadá vás, co za tímto účelem naši předkové sbírají a jaká společenská pravidla si pro žvýkačky vymyslí Aztékové?

Zatímco dnes máme na výběr spoustu žvýkaček různých příchutí a bývá někdy těžké si vybrat ze záplavy pestrobarevných balíčků, naši předkové to měli jednodušší.

Dokázali si vystačit s tím, co měli okolo sebe a už tehdy věděli, že jim žvýkání může vylepšit zdraví úst i zubů. Jaká je tedy historie žvýkaček a co všechno se stalo od doby, kdy si pro ně lidé nechodili do obchodu, ale do přírody?

Zářezy po získávání latexu ze stromu zapota obecná.(Foto: Luis Fernández García / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 2.5)
Zářezy po získávání latexu ze stromu zapota obecná.(Foto: Luis Fernández García / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 2.5)
reklama

Aztécká etiketa

Některé severoevropské kmeny podle archeologických důkazů žvýkají dehet z březové kůry už před 5000 lety. Podle historiků to mohli provádět jak pro potěšení, tak i pro léčebné účely, například pro zmírnění bolesti zubů a otoků dásní.

Starověcí Řekové mají pro změnu aromatickou pryskyřici ze stromu jménem řečík lentišek. Některé dávné mezoamerické kultury si užívaly předností látky zvané chicle (česky též čikle), získané ze středoamerického stromu jménem zapota obecná.

Chicle je bílý latex, který se získává z kmene a pomáhal Mayům i Aztékům zahnat hlad nebo utišit žízeň. Ti druzí mají ve své době dokonce pravidla o tom, co je v souvislosti s chicle společensky přijatelné a co ne.

Na veřejnosti mohou žvýkat pouze děti a svobodné ženy. Vdané ženy a vdovy to mohou dělat jen doma, zato však i před jinými lidmi, zatímco muži pouze o samotě.

V Severní Americe používají původní obyvatelé ke stejnému účelu smrkovou pryskyřici a tuto libůstku od nich přeberou i evropští osadníci.

Takto to vypadalo okolo roku 1900 v první továrně na žvýkačky na světě v americkém Portlandu.(Foto: neznámý autor / commons.wikimedia.org / volné dílo)
Takto to vypadalo okolo roku 1900 v první továrně na žvýkačky na světě v americkém Portlandu.(Foto: neznámý autor / commons.wikimedia.org / volné dílo)

Metoda pokus-omyl

Na konci 40. let 19. století podnikavý americký obchodník John Curtis (1827-1897) vyvine první komerčně prodávanou žvýkačku: uvařenou pryskyřici nařeže na tenké proužky a potáhne je kukuřičným škrobem, aby se nelepily dohromady.

V následujícím desetiletí postaví první „žvýkačkovou“ továrnu na světě v Portlandu v americkém státě Maine. Ale brzy se ukáže, že smrková pryskyřice není úplně nejšťastnější volba materiálu.

Curtis a další, kteří následují jeho příkladu a vrhnou se do výroby tohoto nového produktu, tak musejí řešit přísady, které by vlastnosti žvýkačky vylepšily. Jedním ze zlepšováků je třeba parafínový vosk.

A pak newyorský vynálezce Thomas Adams (1818-1905) znovu objeví kouzlo chicle. Látku následně použije k výrobě lepšího typu žvýkačky.

Žvýkačky jsou opravdu všudypřítomné, někde to však není vůbec pěkné ani příjemné.(Foto: Jóhann Heiðar Árnason / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0)
Žvýkačky jsou opravdu všudypřítomné, někde to však není vůbec pěkné ani příjemné.(Foto: Jóhann Heiðar Árnason / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0)

Správný rebel žvýká!

První ochucená žvýkačka se objeví v roce 1860 a zaslouží se o to lékárník John Colgan (1840-1916). Použije k tomu rostlinný balzám a pojmenuje svůj vynález Taffy Tolu.

Dalšími ranými předchůdci dnešních moderních žvýkaček s příchutí jsou Black Jack (1884), chutnající po lékořici anebo Chiclets (1899) s chutí ovoce.

A samozřejmě mátová Wrigley’s Spearmint v roce 1893! Žvýkačky se pak zvolna začnou vyrábět také v dalších zemích světa a k popularitě jim během 2. světové války pomohou i američtí vojáci, kteří je dostávají jako součást proviantu.

V 60. letech 20. století přecházejí výrobci z chicle na syntetické složky, které mají lepší vlastnosti a jsou levnější.

Žvýkací guma se v dalších desetiletích stane především symbolem rebelů různých směrů i neohrožených hrdinů, do 21. století vstoupí jako součást moderního životního stylu. Lidé na celém světě dnes utratí za žvýkačky okolo 32 miliard dolarů ročně.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Co se skrývá v penálu? 5 papírnických značek, které dobyly svět
Má za sebou těžký den, ještě teď mu v uších duní výstřely, které sviští nad jeho hlavou ukrytou v zákopu. Chce napsat domů, a tak ve svých věcech vyštrachá pero a několik zvláštních namodralých tablet. Ty rozmíchá ve vodě a hned má k dispozici inkoust a může se vrhnout do psaní. Nebýt jich, nemáme čím psát. A když […]
Historie
Stuhleck-Semmering: Místo, kde se Evropa naučila lyžovat
V roce 1854 protnula dolnorakouský horský průsmyk Semmering unikátní horská železnice. Impozantní inženýrské dílo však odstartovalo i zásadní proměnu těchto dříve odlehlých oblastí v kolébku moderního alpského lyžování. Jak k tomu došlo? Které sudičky se zde opíraly o lyžařské hole? V roce 1848 dostává rakouský inženýr Carl Ritter von Ghega nesnadný úkol. Měl navrhnout a postavit první horskou železnici […]
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
zajímavosti
Včely ze zlata a drahých kamenů: Ztracený poklad zakladatele Francie
V roce 1653 se na území současné Belgie našel poklad vskutku královský. Náhodně zde byla objevena hrobka franckého krále Childericha I. z pátého století. Tento panovník má čestné místo mezi osobnostmi, od nichž je odvozována francouzská státnost. Neuběhla však ani dvě století a poklad byl ukraden. Osud pokladu stále halí rouška tajemství. Poklad považovaný za […]
Co se stane s tělem, když celý den chodíme naboso? Chodidla probudí nervy
Odložit boty a vyrazit na celý den naboso. Na první pohled obyčejná věc, pro lidské tělo ale docela zajímavý experiment. Chodidla se najednou dotýkají povrchů, které přes podrážku běžně nevnímáme, svaly pracují trochu jinak a mozek dostává záplavu nových informací. Bosá chůze přitom neovlivňuje jen nohy. Může změnit způsob, jakým stojíme, držíme rovnováhu i vnímáme […]
Příběh kina: Z krize ho vytáhne popcorn
Pustíte si raději film doma, nebo zajdete do kina? Sály s velkými plátny a skvělým ozvučením bohužel už dávno nelákají tak jako dřív. I přesto nedáte dopustit na jejich atmosféru? Přečtěte si jejich příběh… V Indickém salónu kavárny Grand Café v Paříži by se napětí dalo krájet. Všichni hledí na promítací plátno, ze kterého se […]
Dalida: Smutný konec francouzské ikony
Ani se slávou nebo bohatstvím se nemusí člověk cítit v bezpečí. Před vnitřními démony, smutkem či bolestí. Někteří cítí takovou beznaděj, že se to rozhodnou vzít do Údolí smrti zkratkou. Jako třeba slavná francouzská zpěvačka. Není v Evropě větší hvězdy než je Dalida, vlastním jménem Iolanda Cristina Gigliottiová (1933–1987). Francouzská zpěvačka narozená v Egyptě italským rodičům […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz