Rodačka z Královských Vinohrad procestuje svět. Vyzná se v Anglii, Francii i Sovětském svazu. Ví, že všechno, co o opěvovaném Rusku slýchá v Československu, jsou propagandistické pohádky. Tahle střízlivost a nezlomná čest ji budou stát život…

Právnička Milada Horáková (1901–1950) je talentovaná mladá žena. Mluví anglicky, francouzsky i německy. Když se jí roku 1933 narodí dcerka Jana, rozhodně se nevzdává společenského života. Milada má pro strach uděláno.

Během nacistické okupace se angažuje v odboji. Gestapo si inteligentní právničku pozve k výslechu. Od dotazů se brzy přesune k násilí. Miladinu tvář hyzdí podlitiny, ale mlčí.

Zavřou ji do věznice na pražské Pankráci, poté na Karlovo náměstí a nakonec do Malé pevnosti v Terezíně. Všechny nacistické útrapy přežije. Netuší, že vyhráno ale zdaleka nemá.

Pokud se Horáková nehodlala podřídit nacistickému útlaku, s tím komunistickým to nebude lepší. Říká vše, co si myslí. Sleduje ji Státní bezpečnost. Mraky se stahují. 26. února 1948 ji vyloučí z Rady československých žen.

Den předtím totiž prosadí, aby jejich organizace nevstoupila do Ústředního akčního výboru. Poctivě budovaná kariéra se bortí jako domeček z karet.

Komunisté zařídí, že Milada přijde o všechny své funkce. Postihy právničky ženou do absurdna. Oficiálně jí odebírají i posty, které nikdy nevykonávala! Mnoho jiných by si v tu chvíli sbalilo kufr a vzalo do zaječích.

Ne tak Milada Horáková – má sice v zahraničí kontakty, umí jazyky a přes hranice by se také ještě dostala – vzdát se ale není její styl.

Sedí v cele. Tohle už jednou zažila. Chovají se k ní jako k hadru, a když jim nechce dát informace, nedají jí najíst. 27. září 1949 si Státní bezpečnost odvede Miladu Horákovou přímo z její kanceláře v pražské Masné ulici na služebnu.

Nejsou důkazy, přesto je výsledek soudu známý dopředu. Milada Horáková dostane cejch velezrádkyně. Čeká ji, stejně jako tři její spolupracovníky, oprátka.

Zatímco v Československu panuje atmosféra strachu, přicházejí dopisy ze zahraničí od fyzika Alberta Einsteina (1879–1955), bývalé první dámy USA Eleanor Rooseveltové (1884–1962) nebo od bývalého premiéra Spojeného království Winstona Churchilla (1874–1965).

Prezidenta Gottwalda ale neobměkčí. Poprava proběhne 27. června 1950 v 5.35 ráno na dvoře pankrácké věznice. Popel neústupné právničky zůstane za zdmi věznice až do konce 60. let. Co se s ním stane dál, netušíme.