Pořadatelství mistrovství světa ve fotbale Katarem budí mnoho otazníků, ale to, že Dauhá, hlavní město této arabské země, svou roli zvládne, je téměř jisté. Město si během historie muselo projít mnoha zkouškami a útrapami, z nichž vyšlo silnější.

Mimochodem, jde o místo, které je nepřetržitě obývané po 100 000 let, o čemž svědčí různé archeologické nálezy..

Katar je nyní považován za jednu z nejbohatších zemí vůbec, což je korunováno právě pořádáním mistrovství světa ve fotbale 2022.

Tamní pořadatelé věří, že se povede vychytat všechny mouchy a celá akce skončí úspěchem a také spokojeností fanoušků, tedy alespoň těch zahraničních, protože výkony katarské fotbalová reprezentace nejsou v přípravných zápasech úplně oslnivé.

Přitom tato země až do poloviny 20. století patřila k nejchudším zemím Blízkého východu. Mnoho obyvatel tehdy mohlo živit své rodiny pouze lovem perel a ryb. V té době to byly jediné dva způsoby, jak si vydělat dostatek peněz.

Je důležité poznamenat, že Dauhá nebylo vždy Dauhá. Kdysi se nazývalo Al Bidda, podle mapy německého badatele Carstena Niebuhra v místě zvaném „Guttur“.

Al Bidda byla kolonie a jeden z mála přístavů na poloostrově, kde mohli lidé nakupovat, prodávat a obchodovat.

V celém regionu poměrně dlouhou dobu působili potíže piráti a psanci, a když byl vůdce jednoho z největších kmenů (kmen Al-Buainain) ve 20. letech 19. století obviněn z vraždy domorodého Bahrajnce, uvěznil ho šejk Al Chalífa, který nechal kmen bez vůdce.

To těmto výtržníkům umožnilo pustošit menší osady. Jeden z těchto psanců byl hledán Brity a jeden klanový náčelník ho zajal. Britové mu přesto vyměřili pokutu, kterou (oprávněně) odmítl zaplatit.

To vyvolalo spor mezi Al Biddou a Brity, který nějakou dobu pokračoval, a to i poté, co se k moci dostal nový vůdce Bin Taríf. Ten nakonec zahynul v bitvě proti Bahrajnu.

Po Bin Tarifově smrti převzal vládu Al Thani a stal se vůdcem obou měst. V té době zuřila katarsko-bahrajnská válka. Tento spor stál život mnoho Katařanů a zničil velkou část města.

Dohodu nakonec zprostředkoval plukovník Lewis Pelly, ačkoli bylo třeba vyřešit i další bitvy, například u Al Wajbah. Jassim Al Thani nakonec zvítězil a tehdy se Al Bidda a Dauhá spojily v Katar.

Přestože zde ropu objevili již ve 30. letech 20. století, těžba začala až koncem 40. let. Důvodem byla druhá světová válka. V roce 1949 mohl Katar konečně začít těžit plyn a ropu.

To se nakonec stalo jedním z nejdůležitějších momentů v historii Kataru, ne-li tím úplně nejvýznamnějším. Díky němu se Katar stal jednou z nejbohatších zemí světa a nakonec změnil život mnoha katarských občanů, kteří nyní měli více peněz, než dokázali utrácet.

3. září 1971 Katar nejenže vyhlásil nezávislost, ale také využil příležitosti a vyhlásill Dauhá svým hlavním městem. Teprve teď začíná ta pravá dřina.

Pro každého, kdo někdy navštívil Dauhá, může být těžké představit si město bez obrovských mrakodrapů a dobře udržovaných silnic, ale než se dostalo do dnešní podoby, stálo to hodně práce.

Modernizace není snadný úkol, zejména pro celou zemi, ale Dauhá dokázalo, že když se soustředíte výhradně na jeden aspekt (a máte hodně peněz), můžete dosáhnout čehokoliv.

V průběhu desetiletí, počínaje 50. lety 20. století, budoval Katar své impérium. Najdete zde jedny z nejvyšších budov na světě, úžasné restaurace, moderní domy a mnoho dalšího.

V polovině devadesátých let došlo k dalšímu předání moci, tentokrát však napůl mírovou cestou. Stalo se tak, když byl šejk Chalífa na dovolené ve Švýcarsku a jeho syn Hamad se rozhodl převzít vládu.

To nakonec přispělo k tomu, že se Katar stal demokratičtější společností. To pomohlo zlepšit postavení žen a podpořila se rovnost ve všech oblastech. Žádná společnost není dokonalá, ale Katar se stal v mnoha směrech příjemným místem k žití.