Na počátku 90. let se v hledáčku badatelů ocitly dvě látky – androstadienon a estratetraenol. Obě organické sloučeniny jsou odvozeny od molekul pohlavních hormonů – testosteronu mužů a estradiolu žen.

Někteří vědci uznávají feromonovou účinnost látek, jiní této myšlence nejsou příliš nakloněni. Vědecky dokázané jsou tři feromonové látky – androstenon, androsteron a androstenol.

Z těchto tří zástupců se za nejúčinnější považuje androstenon, ostatní dvě za ním poměrně zaostávají. Feromony své vlastnosti mohou ztratit, jelikož mají také svoji životnost a jejich skladování v lahvi při vyšší teplotě by je mohlo zničit.

Lidské feromony mohou mít na člověka i negativní účinky, k těm může docházet např. předávkováním androstenonu, to má dále vliv jak na uživatele feromonu, tak i na jeho okolí. Příznaky jsou třeba nenadálé výbuchy hněvu.

16-androstenol a 16-androstenon jsou látky, které byly známy již dříve jako kančí feromony, které u prasnic podněcovaly pohlavní pud a usnadňovaly páření.

Směsi pachů mají typickou čichovou pečeť

Mnohé vědecké studie se snažily dokázat působení feromonů. Například ženy si častěji kupovaly oblečení, které přišlo do kontaktu s mužským feromonem, přestože byly tyto kousky mnohem dražší.

Nebo třeba upomínkové dopisy, které byly napuštěné feromony, byly vyřizovány častěji než ty klasické.

Lidské chování však není feromony řízeno nijak pevně, jelikož je ovlivňováno mozkem, ale vliv na podvědomí mají tyto látky značný.

Vědci například postříkali v kině sedadla feromony a sledovali, že ženy více preferovaly sedadla označená pokusnou látkou, muži sedali na ta neoznačená. Odezvu na feromony mohou pozměňovat kontextové vlivy a zkušenosti jedinců.

Odezva tedy není stereotypní záležitostí a je těžce odhadnutelná – feromonová komunikace je komplexním problémem.

„Když vám určitá žena nebo muž budou připadat například hloupí nebo něčím nepříjemní, mohou na vás feromony působit, jak chtějí, a stejně si vás nezískají.

To proto, že své protějšky hodnotíme daleko komplexněji, než to dokáže komunikace feromonů,“ vysvětluje sexuolog MUDr. Radim Uzel.

Pozměněné hodnocení

Rakouský vědec z Vídeňské univerzity Karl Grammer prováděl pokus, kdy se snažil zjistit, jaký vliv má antikoncepce na feromony. Opičí samičky v zoologických zahradách, které braly antikoncepci, přestaly být pro své protějšky přitažlivé.

Stejně tak je tomu i u žen. Když berou antikoncepční pilulky, utlumuje to jejich produkci feromonů a sníží schopnosti reagovat na feromony mužů.