Dráteník zaklepe na dveře chalupy. Hospodyně mu otevře. Už na něj nedočkavě čeká a má nachystanou spoustu kameninového nádobí, které nutně potřebuje opravit. Bez něho by neměla v čem vařit.

Muž nejdřív slepí rozbité kusy chlebovým těstem ze směsi mouky a vody, a potom je oplete drátem. Jakmile je hotov, pustí se i do nových nádob. Oplétá džbánky a krajáče, aby vydržely co nejdéle.

Chodí dům od domu a práce moc nevynáší, proto se drátenictví také říká „žebrácké řemeslo“.

Typicky slovenské řemeslo

Aby si dráteníci přivydělali, dělají i pastičky na myši nebo třeba klece na ptáky či ozdobné šperky.

Vystačí si jenom se splétanými drátky, nemohou nic svářet ani nýtovat.  Ačkoli drát znají lidé už asi 4000 let, řemeslo dráteníka vzniká až v 16. století na Slovensku.

Vyrážejí do světa

Muži z chudých horských oblastí, kde pole nestačí uživit rodinu, vyrážejí hned zjara do světa na vandr a zpátky domů se vracejí až na počátku zimy. Proslaví se i daleko za hranicemi, a to nejenom v Evropě, ale i Spojených státech amerických nebo v Rusku.

Drátenictví ovšem zaniká po 1. světové válce s rozvíjející se průmyslovou výrobou.