Nejdřív donutí lidi nastražit uši, posléze i oči. To když k rozhlasovému vysílání přibude i to televizní.

Přitom při pohledu na tu malou soukromou společnost, která stojí na začátku příběhu BBC, by jeden těžko řekl, že se nakonec rozvine do asi nejslavnější veřejnoprávní televize světa.

Jde rovněž o největší televizní stanici, alespoň podle počtu zaměstnanců, a také nejstarší celostátní vysílací společnost na světě. Ačkoliv na to nevypadá, oslaví letos tato upovídaná britská lady už 100 let!

Start z Marconiho studia

Vznikne, aby uvedla do chodu budoucího giganta, a zase zmizí v propadlišti dějin.

Tak by se dal stručně popsat přínos British Broadcasting Company (BBC), britské rozhlasové společnosti s ručením omezeným, založené 18. října 1922. Její vlastníci, výrobci radiotechniky, zpočátku nemají velké cíle.

Chtějí si zajistit odbyt pro své výrobky, a tak profitují hlavně z reklam.

Vůbec poprvé je možné si BBC naladit 14. listopadu 1922. Vysílá se tehdy z londýnského studia elektrotechnického průkopníka Guglielma Marconiho (1874–1937) a signál pokrývá jen oblast anglického hlavního města a jeho okolí.

První ředitel na inzerát

Trvá ale jen pár let, než je rádio slyšet prakticky po celé zemi. Prvním ředitelem, kterého mimochodem BBC sežene na inzerát v novinách, se stává Skot John Reith (1889–1971).

Ten nastaví kurz pod krédem „vzdělávat, informovat, bavit“. A to BBC vydrží i poté, co se s platností od 1. ledna 1927 mění její financování i status.

Ze soukromé společnosti British Broadcasting Company se stává veřejnoprávní médium British Broadcasting Corporation, které postupně nabírá na síle i věhlasu. A to jak doma, tak v zahraničí.

Ke „vzdělávat, informovat, bavit“ přibude ještě jeden slogan: „Všechno, co potřebujete vědět“.

K rádiu i televize

K rozhlasovému vysílání se postupně přidává i to televizní.

S tím BBC experimentuje již od roku 1929, pravidelně ale začne společnost BBC Television vysílat až v listopadu 1936. Určeno je zatím jen pro několik set osobních televizorů a 20 přijímačů na veřejných místech.

Jde o první opravdu pravidelnou televizní stanici na světě. Pauzu má jen během druhé světové války. Úkol zvedat Britům v těch trudných časech náladu, tak zůstane na rozhlasu.

Na vlnách BBC pravidelně řeční Winston Churchill (1874–1965), francouzský generál Charles de Gaulle (1890–1970) takto vyzve v červnu 1940 z londýnského exilu francouzský lid, aby se nevzdával nacistům.

Žádné nové zprávy

Je to jeden z mnoha ikonických momentů v historii BBC. Patří mezi ně i vysílání z 18. dubna 1930. Večer toho dne se z radiových přijímačů ozve: „Dobrý den, dnes je Velký pátek. A nemáme pro vás žádné zprávy“.

Než se posluchači stihnou vzpamatovat, je jim puštěn klavírní koncert. „Rozhlasové zprávy tehdy nefungovaly na takové úrovni jako dnes.

A tak, když se tehdy nenašel zpravodajský materiál dostatečně zajímavý pro vysílání, nepokusili se redaktoři vyplnit prázdný prostor něčím jiným a hlasatel prostě oznámil, že nejsou žádné zprávy,“ vysvětluje britský žurnalista Tim Crook.

Nacvičují královnin pohřeb

Dnes už je připravenost zaměstnanců BBC mnohem větší. Už pěknou řádku let například každý rok nacvičují způsob, jakým jednou ohlásí smrt britské královny Alžběty II. (1926–2022). Kvůli tomu musejí mít neustále po ruce černé kravaty.

Dne 8. září letošního roku si je bohužel musejí nasadit v ostrém vysílání. Doslova do posledního detailu je už v tu chvíli naplánováno také pokrytí královnina pohřbu.

V evidenci BBC jsou mimo jiné i takové podrobnosti, jako umístění větví stromů, který by mohly překážet kamerám.