„Řekni kde tak dlouho jsou, Pane, kdy už vyjedou? Otče, proč tak dlouho spí jezdci Blaničtí?“ Tak začíná píseň známého zpěváka Daniela Landy o Blanických rytířích.

Hluboko v nitru hory Blaník u Vlašimi vskutku mají odpočívat rytíři v čele se samotným svatým Václavem, připraveni vyjet, až bude českým zemím nejhůře.

Tak praví známá legenda. Ale jsou kamenní rytíři v nitru hory skuteční? Probudí se jednoho dne?

ČEKAJÍ NA POVEL VYJET?

A jak přesně zní legenda, kterou zmiňuje už známá Kosmova kronika? Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů.

Pak se v hoře otevře tzv. Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.

Do dnešních dnů však rytíře nikdo nikdy nespatřil. Znamená to snad, že v našich zemích bude ještě hůře než třeba v době nacistické okupace? Vyplní se proroctví Nostradama, že Evropu ve dvacátých letech nového tisíciletí přepadne ničivá třetí světová válka? Doufejme, že ne.

VYTESANÍ RYTÍŘI JSOU JEN NA OKRASU

Pokud se však chcete na Blanické rytíře podívat, můžete. Tedy aspoň na ty kamenné. Jeskyně Blanických rytířů, vytvořená od 30. let minulého století, leží poblíž vesnice Rudka u Kunštátu.

Ačkoliv nestihla být dokončena celá, najdete v ní sochy Blanických rytířů v životní velikosti a kromě nich i dětskou jeskyni se Sněhurkou a sedmi trpaslíky, kterou osobně tesal Vlasta Burian.

Tito rytíři však, pokud nechceme věřit na skutečné zázraky, zůstanou nehybní navždy. Ale co ti praví? Odpočívají v Blaníku dodnes? A pokud ano, kdy se objeví? Co naši zemi může v budoucnu ještě potkat tak strašného, že nepřišli dodnes?