Kosmické těleso (134340) Pluto mají mnozí stále ještě v paměti jako devátou planetu naší Sluneční soustavy. Tento status vydržel pouhých 76 let až do roku 2006, kdy bylo Pluto degradováno na trpasličí planetu. Od svého objevení urazila planetka vskutku rozmanitou cestu.
Příběh deváté planety Sluneční soustavy se začal psát 18. února roku 1930, kdy ji objevil americký astronom Clyde Tombaugh (1906-1997).
Nalezení nové planety mělo obrovský úspěch, vědci z Lowellovy observatoře (Flagstaff v Arizoně (USA)), kde byla zpozorována, obdrželi nespočet návrhů z celého světa, jak vesmírný „objekt“ pojmenovat – padla taková označení jako např. Odin, Persephone, Zeus, Minerva či Prometheus.
Nakonec zvítězil návrh teprve jedenáctileté školačky a těleso dostalo své jméno po římském bohu podsvětí – Pluto.
Pojmenování proběhlo 24. března 1930 a nové jméno bylo veřejnosti představeno 1. května téhož roku.
Krátce mezi velikány
Později ovšem nastal problém s tím, jaká je přesná definice slova „planeta“ a co lze pod tento pojem zařadit.
Na 26. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) 24. srpna 2006 v Praze se rozhodlo, že se o Plutu bude v budoucnu hovořit nikoli jako o planetě, ale jako o trpasličí planetě.
Obecně se mezi astronomy tvrdí, že vyškrtnutí Pluta ze seznamu planet je pouhým napravením omylu minulosti. V době, kdy bylo zaznamenáno, panovalo přesvědčení, že velikostně přesahuje naši Zemi, postupem času se to však ukázalo jako mylné.
V roce 2003 bylo objeveno těleso ((136199) Eris), jež svou hmotností Pluto přesahuje, a tak bylo rozhodnuto – nadále bude mít naše Sluneční soustava opět „jen“ osm členů. Status deváté planety tak vydržel „pouhých“ 76 let.
Definice planety
Planeta se definuje jako nebeské těleso, které obíhá okolo Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého) a vyčistilo okolí své oběžné dráhy a není měsícem jiné planety.
Těmito planetami jsou Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
Tato definice se prozatím nevztahuje na tělesa obíhající jinou hvězdu, než je Slunce. Kromě Země nesou všechny planety jména řeckých a římských bohů.
Důvod, proč naše planeta nese název jiný, je prostý, ve starověku, kdy kosmická tělesa získávala své názvy, nebyla Země považována za planetu.
Evoluce Pluta
Pohled na historii Pluta se neustále mění. Informace o původu trpasličí planety vědcům poskytují meziplanetární sondy New Horizons a Rosetta.
Christopher Glein z výzkumného institutu Southwest Reserch Institute (SwRI) v San Antoniu (USA) a jeho kolegové přišli s novými poznatky.
Podle nich množství dusíku v ledovcích na Plutu odpovídá tomu, že planetka vznikla slepením z asi jedné miliardy komet nebo dalších těles Kuiperova pásu, které byly podobného chemického složení jako kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko (jádro komety zkoumala v letech 2014 až 2016 sonda Rosetta Evropské vesmírné agentury (ESA)).
Došlo se tak k přesvědčení, že je Pluto slepencem ohromného počtu komet. V průběhu let byl materiál uvnitř Pluta ještě chemicky pozměněn kapalnou vodou, která možná tvořila celý podpovrchový oceán trpasličí planety.
