„Grant příliš pije. Jeho velitelské schopnosti jsou k ničemu,“ stěžuje si unijní velitel Henry Halleck (1815–1872) během války Severu proti Jihu (1861–1865) samotnému prezidentovi USA Abrahamu Lincolnovi (1809–1865) na Ulyssese Granta.
Hlava státu na jeho stížnost ale nereaguje. Naopak. Se sobě vlastním humorem opáčí: „Zjistěte, jakou značku whisky Grant pije. A objednejte jí sud pro ostatní generály.“ Zasměje se a považuje celou věc za vyřízenou.
Dobře ví, že Ulysses Grant (1822–1885) pije. Vědí to všichni. Generál je sice alkoholik, ale zároveň i vojevůdce velkého formátu a nezmění na tom nic ani žárlivé stížnosti jeho rivala Hallecka…
Pod parou se lépe bojuje
V opilosti Grant kleje a vymýšlí šílené nápady. Vrhá se do bojů, které by se daly považovat za předem prohrané. Jenže on v nich vyhrává. Alkohol mu dodává odvahu jít z jedné bitvy do druhé a s přehledem v nich ničit své protivníky. Právě on sehraje rozhodující úlohu ve vítězství Unie.
Výčitkami netrpí
Netrpí ani žádnými výčitkami svědomí, že ve válce vlastně zabíjí svoje krajany. Prostě všechny pochybnosti utopí v alkoholu. „Dokázal na ex vypít dvě lahve whisky současně,“ potvrzují jeho neuvěřitelné pijácké schopnosti lidé z okolí. Roku 1869 se Grant propije až do úřadu prezidenta USA.