Počátky archeologie nejsou záležitostí moderní doby, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tato vědní disciplína vznikla? Je to záležitost až 20. století, nebo nějaké pokusy o vykopávky probíhaly už dříve?
První pokusy o vykopávky pocházejí už z dob osvícenství v 18. století. V ohnisku zájmu se tehdy ocitly hlavně známé památky.
Anglický starožitník John Aubrey (1626–1697) se dokonce už ve 2. polovině 17. století zabýval průzkumem Stonehenge.
Objevitel antiky
Německý historik Johann Joachim Winckelmann (1717–1768) se soustředil na antické památky. Prováděl výzkumy v Pompejích a Herculaneu. Jako první rozdělil antické umění na řecké a římské.
K prvním vykopávkám v Pompejích došlo už roku 1718 ještě za Winckelmannových předchůdců, tehdy ovšem lidé považovali zdejší nálezy za pouhé kuriozity pro ozdobu.
Dopisy jako vědecké důkazy
Byl to ale právě Winckelmann, kdo se ve svém Dopisu o herkulánských objevech z roku 1762 postaral o to, aby lidé tyto nálezy konečně začali vnímat jako vědecké důkazy z dávné minulosti.
Právě proto ho odborníci považují za otce moderní archeologie – její základy popsal ve spise Monumenti antichi inediti, vydaném rok před svou smrtí.
