Pomyslný souboj o post prvního člověka, který stane na jižním pólu, vyhrává v roce 1911 norský polárník Roald Amundsen. Proslaví se i svým hrdinstvím a přesvědčením pomoci příteli v nouzi. Za odvahu ale zaplatí tím nejcennějším.

„Jistě nás všechny zachrání,“ uklidňuje své kolegy italský letec a konstruktér Umberto Nobile (1885–1978), velitel výpravy, která je až příliš brzy ukončena havárií vzducholodi Italia 25. května 1928. Z 16 členů posádky bude nakonec zhruba polovina spasena.

Záchranná akce, která se změní v další katastrofu, si ale vybere krutou daň – život polárníka Roalda Amundsena (1872–1928) a jeho kolegů.

V zajetí silného větru

Vzducholoď Italia si dává za cíl prozkoumat dosud neprobádané kouty světa. Přeletí dokonce nad severním pólem, na zpáteční cestě se však objevují problémy. Je až příliš obalena námrazou a přetížení nevydrží. Silný vítr doslova mrští vzducholoď do ledovce.

Deset lidí zůstane na ledové kře, z toho jeden náraz nepřežije a další muž umírá při pokusu hledat pomoc. Dalších šest mužů se nedostane z Italie včas a se zbytkem vzducholodi je odvane vítr neznámo kam.

Na startu záchranné akce

Amundsen, který dva roky před havárií podnikne společně s Nobilem let nad severním pólem, neváhá a hodlá výpravu svého zraněného přítele vysvobodit ze sevření chladivého ledu poblíž Špicberk.

18. června tak nasedá do hydroplánu a společně s dalšími pěti členy posádky vyráží z Norska pátrat po zřícené vzducholodi a trosečnících. Jeho letadlo je jedním z prvních, které se do záchranné akce pouští.

Nekonečné čekání na spásu

Dřevěný hydroplán má v plánu přistát přímo na Špicberkách. Naposledy o sobě dávají záchranáři vědět v 18.45. Od té doby však rádiový vysílač mlčí. Do cíle jejich letoun Latham 47 už nedorazí.

Jako by Roald Amundsen se svým spolupracovníkem Leifem Dietrichsonem (1890–1928) a čtyřmi Francouzi zmizel ze zemského povrchu. Posádku vzducholodi Italia tak musejí zachránit jiní.

Na vysvobození zatím čeká mimo jiné i nadějný český fyzik František Běhounek (1898–1973).

Co přinese pátrání?

Zatímco přeživší trosečníci z Nobileho výpravy stále vyhlížejí pomoc, rozjíždí se i pátrání po Amundsenovi. Hydroplán s nejvyšší pravděpodobností ztroskotal v mlze při přeletu nad Barentsovým mořem a skončil v jeho mrazivých vodách na jih od Medvědího ostrova.

Je možné, že někdo z posádky přežil, nebo záchranné lodě a letadla hledají jen trosky a mrtvá těla?

Přežila Amundsenova posádka?

V srpnu je na pobřeží u Tromsø objeven jeden z plováků Amundsenova hydroplánu poupravený na improvizovaný vor. Někdo z posádky, možná všichni, tak jistě musel zůstat naživu. Vor je však prázdný a nakonec také tím jediným kromě stanu, co záchranáři naleznou.

Nenarazí na jediné tělo či známku života. 19. červen, od kdy je letoun prohlášen za pohřešovaný, se tak počítá jako datum Amundsenova úmrtí.

Marné pátrání po vraku

Jaký je skutečný osud šestičlenné skupiny? To zůstává zatím záhadou. Několik měsíců po prvním pátrání moře vyplaví kus nádrže, roku 1933 údajně parník natrefí na jeden z motorů letadla. Ten se ovšem ihned zase v moři vytratí.

Po stopách hydroplánu se vydává norská expedice ještě v roce 2009. Vědcům se i přes použití nejmodernější techniky nepodaří nic najít.