Nervozita roste, 30 000 diváků upírá s napětím zraky ke startovnímu místu. Tep majitelů a trenérů koní závratně stoupá. „Start – gou!“ křikne startér, mávne praporkem a masa koní vyrazí.

Velká pardubická steeplechase je bezesporu nejtěžším překážkovým dostihem v kontinentální Evropě. První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o 8000 zlatých. Na startu stálo 14 koní, do cíle doběhla pouze polovina.

Zvítězil hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem v sedle. Letos se už poběží 125. ročník.

Historicky starším dostihem je pouze Velká liverpoolská steeplechase, který se koná v Anglii už od roku 1836. Místo v listopadu se teď kvůli počasí běhá Velká pardubická vždy druhou neděli v říjnu a vítěz bere 2 250 000 korun.

Taxis, Taxis a zase ten Taxis

Jde o nejtěžší překážku ve Velké, ale i na světě. Během let došlo k menším úpravám. Pro koně představuje překážku 150 – 160 cm vysokou a 580 cm širokou (oproti předchozím 650 cm). Propast za živým plotem má dnes hloubku 260 cm.

Vzhledem k tomu, že se tento skok netrénuje, stával se smrtící pastí. Během své existence si už vyžádal život více než 20 koní. V roce 1892 je překážka poprvé oficiálně označena po princovi Egonu Thurn-Taxisovi (1832–1892).

Pokud se ptáme jezdců jaký je to pocit skákat Taxis? Legenda, Kamil Kuchovský (1940–1997) má jasno: „Asi takový, jako když vyskočíte z letadla a neotevře se vám padák!“

Legendární Josef Váňa

Bezpochyby nejúspěšnějším a nejznámějším jezdcem Velké pardubické je Josef Váňa (*1952). Muž, který si jako uznávaný trenér a i jezdec vydobyl v Pardubicích nehynoucí slávu.

Před hlavní tribunou dostihového závodiště má dokonce postavenou svou bronzovou sochu v životní velikosti. První dostih absolvoval v roce 1979 na klisně Kalině, se kterou také získal své první vítězství.

Do letošního roku zvítězil Váňa osmkrát, což se nepovedlo nikomu jinému. Naposledy vyhrál v roce 2011 na Tiumenovi a to už mu bylo skoro 59 let. Za svůj jezdecký život se nevyhnul mnohočetným zraněním.

„Nemám snad v těle jedinou kost, kterou by neměl někdy zlomenou,“ říká s oblibou. Uspěl i jako trenér, neboť sedlal devět vítězů Velké.

Koňské hvězdy nejsou levnou záležitostí

Dostihový kůň není levnou záležitostí. Provoz přijde majitele na takových 200.000 ročně. Na Velkou pardubickou stojí start 55.000 korun a pokud by tam kůň nešťastně upadl – na to nechce žádný z majitelů ani pomyslet.

Jsou však i koně, kteří se majiteli vyplatí. Říká se, že je to pouhých 15% koní. Nejúspěšnějším koněm v historii Velké pardubické je čtyřnásobný vítěz, kůň Železník (1978–2004). Za svou kariéru absolvoval 58 dostihů:

30krát zvítězil, 9krát byl druhý, jednou třetí, jednou čtvrtý, dvakrát pátý, výhry činily 1 723 800 korun. Takový majstrštyk jako se povedl se slavnou Registanou (vyhrála Velkou pardubickou dvakrát), nastane v historii jen vyjímečně.

Když po sezoně 2006 dostihy opouštěla, skvěl se na jejím kontě nezdaněný zisk 10 444 608 korun. Když jí v Německu v roce 2000 kupovali, stála pouhých 330 000 korun.

Velká pardubická v číslech

Dostih měří 6900 metrů a koně musí překonat celkem 31 překážek. Trať zvládnou přibližně za 9–10 minut. Závodní dráha byla vybudována v roce 1856.

Časový rekord patří bělce Sixteen v roce 2008, v sedle s Josefem Bartošem (*1981). Celý kurs zvládli za 8:59,9 min a běželi průměrnou rychlostí 46km/hod.

Jediný žokej, který vyhrál čtyři ročníky za sebou, byl v letech 2001–2004 Němec Peter Gehm (*1969). Naopak roce 1909 nedokončil dostih žádný ze startujících.

Ve Velké pardubické mohou startovat pouze šestiletí a starší koně, kteří se navíc musí kvalifikovat v jednom ze čtyř vypsaných kvalifikačních dostihů.

Osmkrát se z triumfu radoval jezdec Josef Váňa.