Suchá kůže, hrubší hlas, zácpa, zimomřivost, slabost svalů, únava – i takové potíže mohou značit, že má člověk nemocnou štítnou žlázu.

Neobvyklé či příliš obecné problémy však lidé často přisuzují úplně něčemu jinému než právě poruše fungování tohoto orgánu. Na to, že se štítnou žlázou nemusí být vše v pořádku, se tak obvykle přijde při vyšetření krve v laboratoři.

Buď v rámci preventivní prohlídky u praktika, nebo u jiných specialistů. Desítky tisíc lidí o nemoci nevědí vůbec. Dřívější jasné znaky, jako je například struma, lidově „vole“, kvůli jodování jedlé soli už prakticky vymizely.

Pro správnou diagnózu a léčbu je třeba dobrá komunikace mezi lékařem a pacientem a na to upozorňují čeští endokrinologové u příležitosti Týdne štítné žlázy.

Opakující se situace

„Často vídáme situace, kdy má pacient laboratorně už poměrně pokročilou poruchu štítné žlázy, a přesto si nestěžuje na žádné obtíže a naopak. To je celkem typické – příznaky tohoto onemocnění jsou málo specifické.

Při vyšetření pacienta tak musí lékař stále způsob rozhovoru usměrňovat, aby získal co nejpřesnější, a hlavně relevantní informace,“ říká doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 000 lidí, další desítky tisíc svoji diagnózu dosud neznají.

„Mezi nejobvyklejší příznaky snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy) patří únava a nevýkonnost což lidé logicky přisuzují úplně jiným věcem, stejně jako pocení, bušení srdce nebo průjmy, typické pro hypertyreózu – zvýšenou funkci štítné žlázy,“ vysvětluje předseda České endokrinologické společnosti prof.

MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA s tím, že když se nastaví správně léčba zejména u hypotyreózy příznaky vymizí do 8-12 týdnů od začátku léčby.

„Dříve se netestovalo tak jako nyní a vyhodnocení odběrů trvalo celé týdny. Nemoc se tak určovala z klinických příznaků. Když například přišel člověk s „tváří oteklého eskymáka“ bylo jasné, že trpí hypotyreózou.

Pacient oblečený s prvky červené barvy, netrpělivě se dožadující vyšetření, často zase mimoděk signalizoval příznaky zvýšené funkce štítné žlázy,“ vzpomíná předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal.

Snaha o porozumění

Když už se pacient do péče endokrinologa dostane, je důležité, aby si porozuměli.

„Snažíme se vše vysvětlit jednoduše a respektovat také zvyky pacienta tak, aby nám to společně fungovalo. Užívání léků je pro řadu pacientů oříšek.

Ne vždy se berou každý den a pacienti bývají velmi kreativní – léky si různě půlí nebo je zapomenou, a pak se to snaží „dohnat“ před návštěvou u nás,“ říká endokrinolog, doc. MUDr. Filip Gabalec, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky FN a LF UK v Hradci Králové.

Z krevních testů při kontrole lékař zjistí, zda je hladina hormonů v pořádku či nikoliv, a pak pátrá po příčině.

„Často je na vině nesprávné užívání léků, takže je třeba dát si na čas a vše důkladně pacientovi vysvětlit,“ potvrzuje MUDr. Stejskal.

Podle doc. Jiskry jsou ordinace endokrinologů dlouhodobě přetížené a na podrobné poučení pacientů je tak bohužel málo prostoru.

„V některých zemích za tímto účelem vznikla samostatná oddělení, kam pacient přijde se zprávou od lékaře a vyškolená osoba jej pak poučí, co všechno lékař doporučuje, jaké léky a jak má pacient užívat, na která vyšetření se má dostavit apod.

V našem systému tyto personální zdroje bohužel postrádáme, čas lékaře je omezený a pacientů stále přibývá,“ komentuje doc. Jiskra.