Překupník se o kvalitě zboží musí sám přesvědčit. Nebude přece kupovat zajíce v pytli. Plátěný vak proto otevře a do dlaně nabere černé kuličky. „Hepčí,“ kýchne vzápětí a pokývne. Spokojen s dodávkou uzavře obchod s drahocenným pepřem.

„Ve starověku dovážejí arabští, indičtí a malajští námořníci cizokrajné koření do přístavů Arábie, odkud je pak karavany dopravují do přístavů Středomoří, kde jsou hlavní střediska výnosného obchodu s kořením.“ píše ve svém cestopise Il Milion benátský kupec Marco Polo (1254–1324).

Jsou to právě Benátčané, kdo ve středověku dlouho ovládá trh s kořením, ale nejenom oni. Později přicházejí další. Mnohé koření je vyvažováno i drahým kovem…

Alexandrie jako překladiště

Když makedonský král Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) v roce 324 př. n. l. překročí se svojí armádou řeku Indus, nejde jenom o vojenský úspěch. Zároveň tímto krokem otevírá Evropanům bránu do země plné koření.

Jeho současníci ji ale neumí plně využít, protože nemají kontakty a zdejší obchodníci si střeží svoje tajemství. Přesto se odsud koření exportuje v mnohem větší míře.

Z delty řeky Indus k ústí Eufratu, Ománským a Perským zálivem, tudy putují vaky s pepřem i dalšími vzácnostmi. Překladištěm je obvykle egyptská Alexandrie. Evropa už pepř zná.

„Je dobrým lékem,“ potvrzuje jeho význam řecký lékař Hippokrates (460–asi 377 př. n. l.).

Placeno ve stříbře

Vak plný pepře patří znamená ve starém Římě bohatství, užívá se i jako platidlo. „Chcete, abych odtáhl od bran města?“ ptá se vyzývavě vizigótský král Alarich I. (asi 370–410)., který roku 408 Řím obléhá.

„Dejte mi pět tisíc liber pepře,“ řekne si vychytrale o tučné výkupné. Zakrátko mu Římané opravdu vyhoví, aby se ho zbavili. Právě dlouhá cesta z míst, kde se pěstuje, dělá z pepře mimořádně drahý artikl.

Každý z mezičlánků, ať už jde o překupníky v Alexandrii či jinde, navíc chce vydělat, proto cena stoupá. V Indii se za kilogram pepře platí 1-2 gramy stříbra, poslední článek řetězce už musí vydat 20-30 gramů, tedy deseti až třicetinásobek.

V letech 1438‒1439 se v Londýně platí 18 šilinků za libru (0,45 kg). Pro srovnání galon (4,5 litru) piva stojí 1 šilinku a 7 pencí.