Domů     Dá se chodit po vodě? Pro zvířata je to hračka!
Dá se chodit po vodě? Pro zvířata je to hračka!
11.4.2022

Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní. K ránu šel k nim, kráčeje po moři.“ Úryvek z Matoušova evangelia v Novém zákoně mluví samozřejmě o Ježíšovi. Ten poté vyzve k chůzi po hladině i Petra. Apoštol ale propadne strachu a skončí ve vlnách…

Jak mohl Ježíš chodit po vodě, pokud je příběh pravdivý? Jedni si to vysvětlují nadpřirozenými schopnostmi, jiní rozvíjejí teorie, že mohl jít spíše po ledu. V období nižších teplot před 1500 až 2500 let se prý v Galilejském moři vytvářely ledové kry. A mohly být i kousek pod hladinou, takže se jich na první pohled nikdo nevšiml.

Tento příběh však ponechme Bibli. Z čistě fyzikálních důvodů voda ideálním chodníkem skutečně není! Tedy pro lidi. Řada zvířat si po ní vykračuje naprosto s přehledem!

Tryskem po hladině

Kdo: VODOMĚRKY a BRUSLAŘKY

Vypadá to tak přirozeně, jako kdyby měly pevnou půdu pod nohama. Jenomže bruslařky a vodoměrky, označované také jako vodní ploštice, se vesele prohánějí jen tak po vodě a tráví na ní většinu života.

Podívejte se zblízka – v místě, kde se nohama dotýkají hladiny, je vždy malá prohlubeň, přesto se však nepotopí! Jakoby pérují na tenké elastické blance, kterou vytváří povrchové napětí.

V nejsvrchnější vrstvě vody totiž na sebe jednotlivé molekuly působí mnohem větší silou a lehoučký hmyz se tak na ní udrží úplně snadno.

Pomáhají ale i mikroskopické chloupky, které kolem nohou vytvářejí vrstvičku vzduchu. Díky tomu se vodní chodci hladiny téměř nedotýkají, což jim dodává i neuvěřitelnou rychlost.

V poměru k velikosti svého těla se taková bruslařka posouvá stejně rychle, jakoby kdyby člověk uběhl 640 km/h!

Vodní ploštice pružná hladina unese bez problémů. Opírají se o ni rozkročenýma nohama. Foto: analogicus / Pixabay.
Vodní ploštice pružná hladina unese bez problémů. Opírají se o ni rozkročenýma nohama. Foto: analogicus / Pixabay.

Postrach rybníků

Kdo: PAVOUCI LOVČÍCI

Pokud se bojíte pavouků, tihle tvorečkové by u vás moc nepochodily. Jsou poměrně velcí (2 až 3 cm) chlupatí a mají tlusté nohy, naštěstí si však raději než lidské domácnosti vybírají okraje rybníků a jezer.

Přestože jsou obdařeni takovou silou, že zvládnou ulovit pulce nebo maličkou rybku, po vodě se umí pohybovat stejně ladně jako křehké vodoměrky. I jim pomáhají vodu odpuzující chloupky na nohou – utíkají tak v podstatě po balóncích plných vzduchu.

Predátorovi lovčík s přehledem uteče a pomalejší kořist před ním nemá šanci! Lovit však zvládne i pod vodou. Díky speciální vrstvě na povrchu těla vydrží pod hladinou několik minut bez problémů dýchat.

Bazilišek běhá po vodě po dvou. Podle zoologů se možná však jen snaží zadržet pád. Foto: MartinStr / Pixabay.
Bazilišek běhá po vodě po dvou. Podle zoologů se možná však jen snaží zadržet pád. Foto: MartinStr / Pixabay.

Je to běh, nebo pád?

Kdo: BAZILIŠCI

U hmyzu se možná ani nedivíme, ale co když se po vodě rozběhne tvor vážící až 0,5 kilogramu?

Ještěr zvaný bazilišek koneckonců vypadá spíš jako z pohádky – zelený nebo pruhovaný „dráček“, jehož hlavu, hřbet i ocas zdobí zubatý hřeben. I jméno má podle mytické postavy, která vás jediným pohledem dokáže proměnit v kámen.

Schopnost proběhnout se vodě je ale skutečná! Až 60centimetrový tvor má velmi dlouhé prsty propojené kůží, která vytváří jakýsi vak. Bazilišek tak stejně jako hmyz okolo nohou hromadí vzduch a ten ho částečně nadnáší.

To je však jen jeden z triků, druhý odhalí vědci při pozorování zázračných ještěrek až v roce 2004.

Bazilišek totiž po vodě běží vzpřímeně po dvou a udržet se v takové pozici vyžaduje neskutečnou sílu! Urputně se tedy snaží nespadnout na hlavu, což ho drží zároveň i na hladině, dokáže to ale jen pár vteřin. I tak uběhne třeba 10 metrů, rychlostí okolo 5,5 km/h.

Dokonalá symfonie

Kdo: GEKONI

Na dovolené v Singapuru pozoruje americký biolog klidnou hladinu jezírka. V tu chvíli se ní proběhne malý gekon!

Vědec hned zareaguje a podaří se mu gekonův úprk natočit na mobil. A po návratu natolik nadchne kolegy z newyorské Rockefellerovy univerzity, že se pustí do výzkumu! Připraví si nádrž s vodou, seženou několik gekonů západních a začnou analyzovat jejich pohyby.

Gekon neběží po vodě vzpřímeně jako bazilišek, na hladině je položený, ale rozhodně neplave. Pohybuje se ladně jako bruslařka! Pomáhá mu hladká hydrofobní kůže, díky níž doslova klouže.

Gekoni také na hladinu trochu dupou, čím vytvářejí nadnášející bublinky, a zároveň udržují balanc vrtěním ocasu.

I samotné povrchové napětí ale hraje roli. Když výzkumníci přidají do nádržky mýdlo a napětí tak sníží, gekoni zpomalí a postupně jdou ke dnu!

Gekoni používají k úprku po vodě celou sérii promyšlených pohybů. Foto: Josch13 / Pixabay.
Gekoni používají k úprku po vodě celou sérii promyšlených pohybů. Foto: Josch13 / Pixabay.

Jako okřídlený člun

Kdo: REJSCI

Jedni z nejmenších savců na Zemi jsou známí především svým rychlým metabolismem. Za den sní minimálně tolik jídla, kolik sami váží, a během několika hodin bez potravy jsou schopni pojít hlady.

Jejich schopnost chodit po vodě už je známá méně. Rejsci vodní, kteří si libují v čistých vodách napříč celou Evropou, jsou nejen skvělými plavci, ale zhruba 1,5 metru dokážou po hladině i normálně běžet.

Pomáhají jim opět tuhé chloupky na zadních chodidlech, které zadržují vrstvu vzduchu. Proč se ale po vodě někdy rozběhnou? Stejně jako gekoni jsou v tu chvíli rychlejší!

Někteří tento pohyb rejsků a gekonů přirovnávají k tzv. křídlovým člunům, udržovaným při jízdě nad vodní hladinou. Při stejném výkonu dosáhnou vyšší rychlosti, protože se sníží odpor vody vůči trupu.

Potápka udělá na hladině až 20 kroků za vteřinu! Foto: wz-digital-photography / Pixabay.
Potápka udělá na hladině až 20 kroků za vteřinu! Foto: wz-digital-photography / Pixabay.

Rychlotanec milenců

Kdo: POTÁPKY

Přidáváme na váze. Pokud někdo dosahuje hmotnosti až 2 kg a umí skvěle plavat, proč by po vodě „chodil“?

Pro společenské ptáky potápky západní je to zkrátka rituál, jakýsi zásnubní tanec, než se dva jedinci pustí do páření. Svýma širokýma nohama plácají o hladinu tak mohutně, že vyvinou dost síly k udržení většiny těla nad vodou.

Klíčová je tu i rychlost – potápky peláší po hladině tak hbitě, že stihnou udělat až 20 kroků za vteřinu a uběhnou takto zhruba 10 až 20 metrů!

Po vodě ano, ovšem po zemi potápka chodit neumí. Její nohy totiž směřují dozadu k tělu, aby byly lépe přizpůsobeny k plavání.

Všichni delfíny po vodě „chodit“ neumějí. Kdo to dokáže, rád to naučí své kamarády. Foto: analogicus / Pixabay.
Všichni delfíny po vodě „chodit“ neumějí. Kdo to dokáže, rád to naučí své kamarády. Foto: analogicus / Pixabay.

Kulturní tradice

Kdo: DELFÍNI

Proč to ti delfíni dělají?“ ptají se již dlouho vědci při pozorování mořských savců ve volné přírodě v Austrálii.

Zběsile pádlují ocasem, čímž se nejen drží ve vzpřímené poloze nad hladinou, ale dokonce se tak posouvají vpřed, jako by po vodě chodili. A co je nejzajímavější, zdá se, že se dovednost učí navzájem!

Na konec se zoologové shodují na tom, že v tom žádný speciální smysl není. Chůzi po hladině nepraktikují všichni delfíni, a ti, kteří to umějí, to berou spíš jako formu zábavy.

Což je i důkazem jejich inteligence – umění chodit po vodě si delfíni předávají jako tradici!

Svalnatou nohou se šnek dokáže chytit nejen listu či trávy, ale i vodní hladiny! Foto: Sophie07 / Pixabay.
Svalnatou nohou se šnek dokáže chytit nejen listu či trávy, ale i vodní hladiny! Foto: Sophie07 / Pixabay.

Na druhé straně

Kdo: VODNÍ ŠNECI

Na závěr se musíte otočit vzhůru nohama. A možná i trochu potopit..

Už vidíte? Vodní šnek si také rád vykračuje po vodní hladině, ovšem na rozdíl od ostatních po ní chodí z druhé strany!

Šnek má samozřejmě nohu jen jednu, takže se spíše plazí, ovšem po odvrácené straně hladiny mu to jde stejně hladce jako třeba po listu. A dokonce při tom vylučuje typickou slizovou stopu.

Co je v tom za záhadu? Když šneky soustavně pozorují vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu, zjistí, že svou nohou rozvlní a zároveň naruší vodní povrchovou vrstvu.

Částečně tak proniknou na vzduch, tam vyloučí sliz a za jeho pomoci vytváří na vodě jakési vrásky. A ty už je jako správně namazané dráhy ženou jedním směrem.

Foto: 1 – 6: Pixabay úvodní foto: roakley1 / Pixabay
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
věda a technika
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Co jste netušili o výtazích?
Kabinka visí na kovovém laně, připevněném na kladce. Můžete si nastoupit! A kdy pojedeme nahoru? Až někdo ručně navine lano na dřevěný buben! Tak nějak funguje první známý výtah na světě… Autorem pradědečka výtahů je řecký matematik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) a sestaví ho okolo roku 236 před Kristem. Podobné používají i Římané, […]
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
reklama
věda a technika
Tuberkulóza: Módní guru, zabiják i cestovka
„Má drahá, kořím se vaší alabastrové pleti i útlému pasu. Jste ztělesněním krásy,“ šeptá obdivně mladý muž. „Oh, děkuji,“ zašeptá dívka a vykašle do kapesníčku trochu krve. Má tak rozmanité symptomy, že až do 19. století nikdo netuší, že jde o jednu a tutéž nemoc. To mění svými objevy až francouzský lékař René Laënnec (1781–1826) […]
Chudák malý Albert: Experiment mu způsobí strach i ze Santa Clause!
Chvíli nesrozumitelně žvatlá, pak se převalí a jeho pozornost zaměstná sněhobílá laboratorní myš. Instinktivně po ní natáhne ruce, když místnost naplní hlasitý zvuk kladiva a kovové tyče. Dítě se leká a okamžitě propuká v pláč, jenže to je jen začátek! Vědci potvrzují své hypotézy všemožnými pokusy. Zatímco ruský psycholog Ivan Petrovič Pavlov (1849-1936) moří psy, jeho […]
Proč máme škytavku?
„Škyt! Zase na mě někdo myslí!“ známou průpovídkou si lidé odůvodňují škytavku už v 17. století a říkáme to dodnes. I když dávno tušíme, že pravá příčina nejspíš bude jiná… Nádech, výdech. Dva základní a k životu nezbytné pohyby provádíme bez ustání celý cen, aniž bychom to vnímali. Přesněji nevnímáme je, dokud hladký průběh nekončeného […]
Kdo dosedne na Měsíc? Je tu velký souboj dvou miliardářů
Po dekádách útlumu, kdy se kosmické bádání zaměřovalo na vysílání sond a na zkoumání orbity nebo nejbližších planet, jsme se dostali do éry nových vesmírných závodů. Tentokrát však mezi sebou kromě velmocí soupeří také soukromé firmy. Která bude mít navrch? Zatímco ještě pár let nazpátek se nejčastěji skloňovalo jméno amerického podnikatele Elona Muska (⃰1971) a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
enigmaplus.cz
Tajemný král Artuš: Bylo nalezeno místo jeho početí?
Kdo by neznal krále Artuše. Legendární anglický panovník měl podle středověkých dějepisců a romancí vést na počátku 6. století obranu Velké Británie proti Sasům. Současní historici nicméně jeho existe
Karty věděly víc než já
skutecnepribehy.cz
Karty věděly víc než já
Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
21stoleti.cz
Hybridní mozkové systémy aneb Krysí neurony v mozcích myší
Mezi lidmi přibývá těch, kteří trpí nějakým neurodegenerativním onemocněním, především ve vyšším věku, jehož nyní dosáhne více lidí. Plně porozumět těmto poruchám není pomocí současných výzkumných met
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
historyplus.cz
Doplul Pýtheás z Massalie až do Arktidy?
Plují stále víc na sever. Zastaví je až „Ztuhlé moře“, jak Pýtheás pojmenuje arktickou pustinu, kudy se nedá proplout lodí ani jít po svých. Hustá mlha, ledová kaše a plovoucí ledovce mu nahánějí hrůzu, a tak raději zamíří zpátky na jih.   Peněz moc nemají, a přesto svému synovi zajistí dobré vzdělání. Díky obětavosti rodičů
Milostná magie na 1. máje
nejsemsama.cz
Milostná magie na 1. máje
Polibek pod rozkvetlou třešní na Prvního máje má prý čarovnou moc. Proto je květen měsícem romantiky a vášně. Chcete vědět, jak lásku přivolat a posílit, či se zbavit té, o kterou nestojíte? Která z nás by nechtěla mávnout proutkem a mít po boku dokonalého partnera, že? Proto jsou kouzla lásky těmi nejoblíbenějšími. Pomocí magických rituálů můžete určitými způsoby něčí lásku posílit,
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
iluxus.cz
Hotel v Beverly Hills, v němž se nahrávala Pretty Woman, využívá holografický personál
V hotelu Beverly Wilshire, kde se odehrávaly klíčové scény romantického hitu Pretty Woman z 90. let, přichází technologická revoluce. Představte si, že byste mohli mluvit s personálem hotelu tak, jak
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
Uteče Rybové dcera za milencem?
nasehvezdy.cz
Uteče Rybové dcera za milencem?
Půvabná Rozálie Prachařová (20) je jednou z hvězd nového seriálu Lež na pláži. Postupně dospívá, a dokonce má i partnera, kterým je herecký kolega Karel Jirák (29). A právě to má dělat jejím rodičům
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla