V pavilonu tropů liberecké zoo vzniklo zbrusu nové paludárium, které obývají malé vzácné žabky listovnice pestré (Pithecopus hypochondrialis).
Jedná se o výjimečný a raritní druh, který v celé Evropě chovají kromě Liberce pouze dvě instituce, Merrist Wood and Guilford College ve Velké Británii a německá Zoo Chemnitz.
„V rostlinné a živočišné říši připadají zejména laikům výrazné a velké druhy nejzajímavější. Často ale právě ty malé, někdy skoro obtížně viditelné, jsou těmi nejvzácnějšími.
A naše zoologická zahrada se právě i takovým druhům věnuje,“ říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Unikátní žabičky
Šestici tropických žab listovnic pestrých mohou návštěvníci Zoo Liberec ode dneška pozorovat za vstupem do pavilonu tropů. Zde obývají zbrusu nové paludárium, které bylo vyrobeno na míru speciálně pro tento druh.
„Paludárium je kombinace akvária a terária v jedné nádrži, která je osázena živými rostlinami a díky optimální teplotě a vlhkosti přibližuje chovaným zvířatům v co nejvyšší možné míře jejich přirozené prostředí.
Naše paludárium má uvnitř nainstalované mlžení, rosení a vodopád. Voda uvnitř teče přes filtrační systém s automatizovaným doplněním vody,“ vysvětluje zooložka Petra Hnidová.
Listovnice pestrá je drobná, 3–5 cm velká žába, která se vyskytuje v tropických a subtropických lesích, mokřadech a vlhkých křovinatých oblastech Jižní Ameriky, a to především ve státech Kolumbie, Venezuela, Guyana a Brazílie.
Aktivní je v noci. Přes den odpočívá na listech rostlin a spoléhá na své nenápadné maskovací zbarvení. „V klidu je totiž celá zelená a dokonale splývá s podkladem. Zelené zbarvení dokáže přizpůsobit barvě listů,“ popisuje Hnidová.
Jedinečný je také její pohyb. „Žába listovnice se zpomaleně pohybuje po hubených a dlouhých končetinách, a přitom odhaluje své výrazné žlutooranžové boky a vnitřní strany končetin s fialovými nepravidelnými pruhy.“ dodává.
Noční tvorové
Ve večerních hodinách se vydává shánět potravu, kterou tvoří drobní bezobratlí, především hmyz. Na začátku období dešťů, které připadá na naše jaro a podzim, dochází v noci také k páření.
„Samice lepí snůšky vajíček na listy rostlin, které rostou nad vodní hladinou. Asi po 7 dnech se z vajíček vyvinou pulci, kteří prorazí rosolovitý obal a spadnou z listu do tůňky, kde dále rostou a vyvíjí se až v malé žabky,“ přibližuje zooložka.
„Pevně doufáme, že listovnice budou u nás prospívat a že se nám časem podaří zařadit se mezi další světové úspěšné chovatele tohoto unikátního a vzácného druhu,“ dodává Petra Hnidová.
