Vědcům se podařilo poodkrýt další z tajemství žraloků obrovských, známých též jako žraloci velrybí (Rhincodon typus). Jedná se o největší žijící zástupce žraloků i největší paryby vůbec. Navzdory jejich velikosti se jich lidé obávat nemusí. Živí se toliko planktonem a drobnými rybami.

Pokud nenaleznou dostatečný zdroj potravy při hladině, potápějí se do hloubky 250 až 500 metrů, kde může být teplota vody až o 20°C nižší. Jak je možné, že vydrží v chladné vodě tak dlouho? Vědci je sledovali poblíž korálového útesu Nigaloo Reef v Západní Austrálii.

Odhalili, že při klesání ke dnu využívají svého negativního vztlaku. Tím pádem se potápějí rychleji, v důsledku čehož ušetří až 30% energie. Tato úspora přeměněná v teplo jim umožňuje zůstat v chladnějších vodách déle. Přefiltrují tak větší množství vody, čímž získají více potravy.

A vedoucí výzkumu Mark Meekan z Australian Institute of Marine Science uvádí další zajímavé zjištění:

„Páteř a životně důležité orgány těchto mořských kolosů jsou obaleny masivní vrstvou svalů, díky čemuž jsou žraloci obrovští velmi dobře izolovaní, déle  udrží tělesné teplo a nemusí tolik spěchat ke hladině. Platí zde přímá úměra:

čím jsi větší, tím déle udržíš teplo a tím déle se můžeš pást v chladných vodách.“

„To je podle nás hlavní důvod, proč se vyvinuli do takové velikosti,“ dodává Meekan. „Byli stále větší a větší. Dnešní největší exempláře mohou dorůstat až 18 metrů a dosahovat hmotnosti 34 tun. Větší rybu nenajdete.“

Vědci se se žraloky potápěli, přičemž jim na ploutev umístili sledovací zařízení, díky kterému poté mohli monitorovat jejich pohyb. Zjistili, že většinu času (až 60%) tráví při hladině, kde se vyhřívají v teplých vodách.