Zdá se to jako téměř pohádkový příběh. Sedm mužů zajatých za druhé světové války uteče v mrazivé zimě z gulagu na Sibiři a zamíří směrem na jih.

Po cestě narazí na osamocenou polskou dívku, která se k nim připojí, a ačkoliv čtyři z této skupiny cestou zahynou, dostanou se zbylí čtyři po šesti a půl tisíci kilometrech dlouhé cestě do Britské Indie.

Přesně tak zní příběh bývalého polského důstojníka Slawomira Rawicze, kterého za války Sověti internovali nejprve v jednom z nejdrsnějších moskevských vězení a následně coby domnělého špiona v gulagu.

Kniha Dlouhý pochod, která se dočkala v roce 2010 i zfilmování, má být popisem jeho vlastního útěku.

JAK TO BYLO DOOPRAVDY?

Rawiczova kniha se dočkala mezi čtenáři válečné literatury po svém vydání v roce 1956 obrovského úspěchu. Oslavovala především nezdolnou fyzickou i psychickou sílu člověka.

Aby se uprchlíci dostali ze Sibiře do Britské Indie, museli překonat mrazivou tundru, poušť Gobi a především Himaláje.

Přesto uspěli. Nebo snad ne?

V posledních letech se totiž začínají kolem Rawiczova příběhu rojit kontroverze.

V roce 2006 uveřejnila britská stanice BBC reportáž na základě odhalených sovětských dokumentů včetně těch podepsaných Rawiczovou rukou, které prokazovaly, že Rawicz byl propuštěn v rámci hromadného omilostnění Poláků v roce 1942 a skončil v dnešním Íránu.

Je snad celá jeho kniha jen smyšleným příběhem, který se nikdy neodehrál? Už sama fantastikčnost útěku z gulagu a utrpení, které museli uprchlíci přežít, vyvolává pochybnosti, jestli je něco takového možné.

HNED NĚKOLIK UPRCHLÍKŮ

Během let po vydání Rawiczovy knihy se objevilo několik mužů, kteří prohlašovali, že události líčené v Dlouhém pochodu prožili oni a ne Rawicz, byť on sám vystupuje v díle jako hlavní postava a vypravěč.

V květnu 2009 přišel s tímto tvrzením Witold Gliński. Prohlašoval, že to on podnikl cestu vylíčenou v knize.

Proti tomu se ale staví další bývalý polský voják Leszek Gliniecki, který shromáždil kopie dokumentů potvrzující, že Gliński byl od února 1940 do května 1941 internován poblíž Archangelsku a nemohl tedy v téže době utéct z gulagu.

Toto potvrdila i historička Linda Willisová, která se případem dlouhodobě zabývala. Ani ona ale k žádným průkazným závěrům nedospěla. Je tedy možné, že se už nikdy nedozvíme, jestli téměř nemožný útěk ze Sibiře přes poušť Gobi a Himaláje proběhl.

Zvláště když Rawicz, který by snad jako jediný mohl vnést do tohoto případu světlo, zemřel už v roce 2004.