Domů     Gigantický titanský škrtič: V pohodě slupne i krokodýla, nepohrdne ani želvou!
Gigantický titanský škrtič: V pohodě slupne i krokodýla, nepohrdne ani želvou!
27.12.2021

Procházíte jihoamerickým deštným pralesem, všude bzučí hmyz a křičí ptáci. V dálce je slyšet podivný zvuk, kolem nohou se náhle prosmýkne obří had. Míří k vodě, kde si počíhá na krokodýla. Postrach nese jméno Titanoboa a jedná se o největšího hada v historii.

Domovem noční můry všech, kteří mají fobii z hadů, je dnešní Kolumbie. V uhelném dole Cerrejón nalezl mezinárodní tým archeologů třicet fosílií, jedná se především o obratle. Experti odhadují, že jeho váha mohla být kolem jedné tuny.

Co se týče délky, pohybujeme se na hranici patnácti metrů, což je dvakrát více než anakonda.

Chladnokrevný zabiják

Období, ve kterém se Titanoboa cerrejonensis vydává na lov, označujeme jako paleocén. Žije zhruba před 60 miliony let, kdy světu vládnou podstatně vyšší teploty než dnes. Plazi díky tomu údajně rostou s okolním klimatem.

reklama

Počasí bylo rovněž konstantní bez teplotních výkyvů, i tento fakt hadům a všem chladnokrevným živočichům vyhovuje. Díky tomu mohou efektivněji využívat energii a vyčlenit ji na jiné oblasti jako je například růst těla.

Paleontologové po nálezu prozkoumali na třicet fosilií různých jedinců. Většina z nich patří dospělým plazům, objevily se však ostatky i po mláďatech. Titanoboa tráví většinu času ve vodě stejně jako dnešní anakondy. Vědci tak odvozují ze sedimentární struktury hornin v regionu.

Titanoboa by dnešní anakondu hravě strčil do kapsy, možná by si na ní i pochutnal.(Foto: J. Steven/ commons.wikimedia.org/ CC BY-SA 3.0)
Titanoboa by dnešní anakondu hravě strčil do kapsy, možná by si na ní i pochutnal.(Foto: J. Steven/ commons.wikimedia.org/ CC BY-SA 3.0)

Jednu želvu a krokodýla k tomu

Prehistorický škrtič má velmi pestrý jídelníček, jehož hlavní položkou jsou aligátoři. Nepohrdne ani rybou nebo dokonce želvou, část jeho potravy tvoří také menší savci. Je rovněž zajímavé, jakým stylem Titanoboa loví.

Číhá totiž v přilehlých bažinách a čeká na sebemenší zaváhání oběti. Kvůli absenci jedových zubů spoléhá především na své mohutné tělo.

Titanoboa nemusí příliš přemýšlet, koho sní, protože hadi bez problému stráví želví krunýř či kosti. Útoky probíhají jednoduše, buď kořist zavalí tělem a udusí ji, nebo na ni zaútočí svými zuby.

Podobně jako anakonda má Titanoboa řadu ostrých zubů. Pokud oběť zakousne, není šance na útěk. Zajímavostí je také kanibalismus, který bývá u takto velkých hadů na denním pořádků. Když zahlédne menšího jedince, neváhá a jde lovit.

Konec titána

Nadvláda Titanoboa musí logicky jednou skončit. Vědci nabízí dvě teorie. Jedna pracuje s tezí, v níž se plazi zvětšují a zmenšují na základě klimatických podmínek.

Globální teplota na rovníku se postupně snižovala, čímž nastává i smrskávání obřího škrtiče. Titanoboa není schopen udržet svůj metabolismus a rázem se stává lovnou zvěří pro ostatní dravce.

Šance může využít například Gigantophis, had, jenž prožil velkou část života pod vodou a změna počasí ho tolik netrápí.

Druhá teorie o zmizení Titanoboa mluví o transformaci přírodních podmínek. V době paleocénu se jedná o svěží deštné pralesy s velkým počtem protékajících řek. Aktuálně jsou v oblasti nalezišť uhelné doly. Kolumbie se rovněž nachází výše nad hladinou moře, než tomu bylo v paleocénu.

Pravěký škrtič se většinou skrýval pod vodou, kde v poklidu číhal na svou oběť.(Foto: Daniel Ortegaven/ commons.wikimedia.org/ CC BY-SA 3.0)
Pravěký škrtič se většinou skrýval pod vodou, kde v poklidu číhal na svou oběť.(Foto: Daniel Ortegaven/ commons.wikimedia.org/ CC BY-SA 3.0)

Had přes celou chodbu

Titanoboa se ihned po objevení zařadil k největším žijícím zvířatům prehistorie. Průměrná délka se pohybovala od třinácti do patnácti metrů. Pro jednodušší představivost je škrtič dlouhý jako školní autobus, váží stejně jako osobní automobil.

O konkretizaci se snažil autor článku a jeden z archeologů Jason Head. „Tělo hada bylo tak široké, že kdyby chtěl do mé kanceláře, musel by se doslova protlačit dveřmi,“ stojí ve zprávě. Podle provedených analýz řadíme Titanoboa do čeledi hroznýšovitých.

Začátkem roku 2012 vzniká dokument, který divákům přibližuje prehistorického predátora. V rámci promoakce vznikla replika Titanoboa, nejdříve ji tvůrci situovali do New Yorku. Nyní čeká na zájemce ve washingtonském přírodovědeckém muzeu.

Neohrožený aligátor? Jen do chvíle, než narazí na Titanoboa(Foto: Gareth Rasberry/ commons.wikimedia.org/ CC BY-SA 3.0)
Neohrožený aligátor? Jen do chvíle, než narazí na Titanoboa(Foto: Gareth Rasberry/ commons.wikimedia.org/ CC BY-SA 3.0)
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
lifestyle
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz