Když někomu řeknete, aby vám vyjmenoval aspoň jeden kultovní český komiks, téměř jistě ho napadnou Rychlé šípy.
Příběhy pětice chlapců, kteří spolu utvoří klub a jsou doslova vzorem správného chování, jsou už přes osmdesát let staré, a přesto na nich vyrůstaly celé generace dětí, tu nejmladší nevyjímaje.
Spisovatel Jaroslav Foglar a několik kreslířů, především Marko Čermák, vytvořili prakticky nestárnoucí dílo, kterým nejenže ovlivnili generace dětí, ale i samotný český jazyk.
Zejména Rychlonožkovy hlášky typu „Himbajs!“ nebo „Plantážníci!“ už v nejedné rodině zdomácněly.
ZAKÁZALI JE NACISTÉ I KOMUNISTÉ
Těžko se tedy věří, že apolitické příběhy chlapců, kteří propagovali jedině slušné chování a morálku a zdravý životní styl, mohly tak příšerně vadit jak nacistům, tak komunistům.
Mezi roky 1939 a 1989 bylo paradoxně více let, kdy Rychlé šipy vycházet nesměly, než těch, kdy vycházet směly. Jedinými jejich zavilými nepřáteli přitom byli zpočátku Černí jezdci a pak ikonické Bratrstvo kočičí pracky.
JEŽEK V KLECI
Knižní zpracování Rychlých šípů, které Jaroslav Foglar ještě za svého života stihl vydat, pak na českou scénu přineslo ještě jednu známou hračku, a sice hlavolam známý jako ježek v kleci.
Ten je ústředním bodem celé trilogie, protože slouží jako odznak Velkého Vonta, vedoucího rozsáhlé chlapecké organizace z městské čtvrti Stínadel, a má ukrývat i plán létacího kola, přelomového vynálezu zámečnického učně Jana Tleskače, který za něj nakonec skoro doslovně položil i život.
Rychlé šípy se snaží ježka zmocnit, aby plán předaly na odpovědná místa, to vše před nosem Tleskačova bývalého mistra, který ho chce pro sebe, ale nakonec je plán zničen, když je ježek na dlouhou dobu ztracen v podzemní stoce.
Ježek v kleci se stal v našich končinách díky Jaroslavu Foglarovi poměrně rozšířeným hlavolamem a hvězdici uzavřenou v pouzdře s otvory dnes koupíte pomalu v každém hračkářství. Nejde však o jeho vlastní hlavolam, podobnou konstrukci znali už v renesanci.