Česko patří v Evropě k zemím, kde lidé darují nejvíce krevní plazmy nemocnicím i soukromým společnostem. Z krevní plazmy se získávají medikamenty pomáhající při léčbě hemofilie, snížené imunity, popálenin, rakoviny a dalších nemocí. Nyní ale podle společnosti Cara Plasma Česko zaznamenává razantní úbytek dárců.

„Oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku jsme zaznamenali ve třetím kvartálu zhruba o 17 procent méně odběrů. Registrujeme také dlouhodobě pokles prvodárců v dlouhodobém horizontu.

Když si uvědomíme, že v prvním čtvrtletí letošního roku jsme žili v éře tvrdého lockdownu, kdy vláda omezovala pohyb lidí na minimu, je to z hlediska potřebnosti krevní plazmy poměrně alarmující,“ říká ředitel společnosti Cara Plasma Roman Jakoubek.

Z krevní plazmy se vyrábějí důležité léky

Například Albumin dokáže zmírnit důsledky popálenin či jaterního selhání. Haemoctin SDH zase léčí hemofilii A a B. Medikamenty slouží i jako tkáňová lepidla pomáhající zastavit krvácení. „Léky z krevní plazmy mají široké využití, jsou velmi prospěšné.

Naši dárci navíc díky odběrům získávají výhodu, že jsou pod přísným lékařským drobnohledem, mají tedy detailní přehled o vlastním zdravotním stavu,“ říká vedoucí lékař plazmaferetických center Cara Plasma Martin Toman.

Česko se řadí mezi evropské země umožňující odběry krevní plazmy od soukromých plazmaferetických center. Na rozdíl od Německa, Rakouska a Maďarska lze u nás darovat krevní plazmu po 14 dnech, v trojici ostatních států je to možné už po 72 hodinách.

„Vzhledem k tomu, že k obnovení krevní plazmy dojde po 48 hodinách, je na zvážení, zda neupravit legislativní rámec, aby více odpovídal standardům dárcovství v okolních zemích,“ míní Roman Jakoubek z Cara Plasmy.

Kdo je nejlepší?

Absolutní primát v dárcovství krevní plazmy drží Američané. Ti ale v poslední době, i kvůli pandemii koronaviru, ustoupili od distribuce krevní plazmy a léků z ní vyrobených do jiných zemí.

Evropě by tak ve střednědobém horizontu mohl hrozit nedostatek medikamentů, který by pocítili zejména hemofilici. „Plazma vhodná pro výrobu život zachraňujících preparátů může začít chybět,“ dodává lékař Martin Toman.

Krevní plazmu tvoří 57 procent lidské krve a z 90 procent je tvořena vodou. Obsahuje dvě procenta minerálních látek a osm procent plazmatických bílkovin. Plazmu nelze uměle vyrobit, nemocní jsou tak závislí na pomoci dárců.