Radnice bývá společně s kostelem symbolem každého města. Nelze se tedy divit, že stavby radnic bývají velkolepé a propracované. A i v naší zemi se lze setkat s radnicemi, které patří mezi architektonické skvosty.

1. Hradec Králové

Rok vzniku: 1418

Moderní Hradec Králové je spojen zejména se jmény starosty Františka Ulricha (1859–1939) a architekta Josefa Gočára (1880–1945). Ovšem radniční budova na Velkém náměstí je mnohem starší.

Má gotické základy a letopisy se o ní poprvé zmiňují již v roce 1418. Koncem 16. století získala nový renesanční háv a v roce 1696 přibyla dřevěná věž s hodinami.

V letech 1851–1852 proběhla klasicistní přestavba, při které byla stavba zvýšena o jedno patro. Svou monumentalitou nemohla radnice návštěvníky Hradce nezaujmout.

Podobně jako mnoho jiných cenných staveb na našem území během dob komunismu chátrala, až se dostala do havarijního stavu. Naštěstí přišla změna režimu a budova byla zachráněna. V letech 1994–1996 prošla důkladnou rekonstrukcí. Dnes ji využívá hradecký primátor jako reprezentační budovu.

Zajímavost

Východočeši jsou patrioti. Při přestavbách radnice býval vždy použit hradecký kámen.

2. Olomouc

Rok vzniku: 1443

Olomouckou radnici, pocházející z roku 1443, zřejmě nejvíce proslavil její orloj. Jeho první verze vznikla již koncem 15. století, první písemná zmínka o něm pak pochází z roku 1519. Během staletí orloj prošel mnoha proměnami.

Nad hlavami Olomoučanů pochodovali Tři králové, svatý Václav nebo arcivévoda Rudolf Habsburský. Což o to, takové figury by se na orloji daly čekat.

Během druhé světové války však radnici poškodil německý granát, a orloj tak musel projít rekonstrukcí. Ta skončila v roce 1955, kdy už byl v naší zemi pevně usazen bolševický režim. Hanáci asi zprvu nevěřili vlastním očím.

Místo svatých se na orloji najednou promenovali mlékařka, fotbalista, dělník, chemik nebo kopáč.

Zajímavost

Svého času bylo na orloji vyryto i datum narození sovětského diktátora Josifa Stalina (1878–1953).

3. Brno

Rok vzniku: 1585

V roce 1935 se brněnští radní přestěhovali do nové budovy na Dominikánském náměstí.

Tam se totiž nachází komplex dominikánského kláštera, kde už občas od 13. století zasedali moravští stavové.

Malá místnost v dominikánském klášteře již ve druhé polovině 16. století stavům nevyhovovala, a sněm proto v roce 1578 rozhodl o výstavbě nových prostor, které se měly nacházet v prvním patře kláštera, nad kapitulní síní a přilehlými rameny ambitu.

Stavbu provedl v letech 1582–1585 italský stavitel Pietro Gabri (?–1585) společně se svým bratrem Antoniem. Nová renesanční sněmovní část se nachází v prvním patře severního a západního křídla křížové chodby a tvoří ji čtyři místnosti:

Sněmovní sál, Rytířský sál a dvě místnosti pro výslechy svědků a porady duchovenstva a měšťanů.

V letech 1934 až 1935 byla budova přestavěna podle návrhu Josefa Poláška (1899–1946) a stala se sídlem brněnských radních.

Zajímavost

Před rokem 1935 sídlili radní ve staré radnici. Ta je proslulá brněnským kolem a drakem – což není nic jiného než vycpaný krokodýl.

4. Benešov

Rok vzniku: 1867

Dům zvaný Na obecníku slouží benešovským radním od roku 1867. Samotná budova je ovšem starší, původně sloužila obchodním účelům – byla zde hospoda. Ve 20. letech na ní svůj otisk zanechal architekt Alois Mezera (1889–1945).

Dva výrazné plastické oslí hřbety ve fasádě radnice jsou pozůstatkem této Mezerovy adaptace.

Ovšem svou výjimečnost budova získala v 90. letech 20. století, kdy ji se svými spolupracovníky rekonstruoval výtečný český architekt Josef Pleskot (*1952). Dům získal poschodí navíc, což budově umožnilo hrát důstojnější architektonickou roli.

Pro stavbu jsou charakteristická vertikální okna, se kterými se lze v Benešově potkat docela často. Těžištěm budovy je vnitřní sloupový prostor haly se schodištěm.

Zajímavost

Velmi podařená přestavba získala v roce 1995 prestižní cenu Grand Prix.

5. Liberec

Rok vzniku: 1893

Liberecká radnice na první pohled působí jako zámek z nějaké strašidelné pohádky. Je tajemná, magická a velkolepá. Jejím autorem je vídeňský architekt Franz Neumann (1844–1905), podle jehož návrhu vznikla i radniční budova v nedalekém Frýdlantu.

Stavba má přibližně čtvercový půdorys, v jejím středu je ponechán dvůr přístupný z obou boků stavby. Nad hlavním průčelím budovy obrácené k náměstí se zvedá trojice věží. Nejvyšší z nich, prostřední, má výšku 56 metrů.

Zasedací sál, který dnes slouží jako obřadní síň, byl příkladem velkoněmectví. Pompézní lustr, vážící téměř půl tuny, byl vyroben v Berlíně. Vitráže v oknech mají svůj původ v Mnichově. Obklady stěn pocházejí z Vídně. V Tyrolsku byly vyřezány i dřevěné sochy.

Zajímavost

Na vrcholu věže nejprve trůnil rytíř Roland. V roce 1952 se ale liberečtí soudruzi rozhodli, že lépe je zřejmě ochrání rudá hvězda. V roce 1990 hvězdu vystřídal český lev a Roland se na své místo vrátil v roce 2005.

6. Kladno

Rok vzniku: 1898

Kladenské náměstí Starosty Pavla patří k nejmalebnějším zákoutím města. Vévodí mu neorománská bazilika a neorenesanční radnice. Podobně jako třeba radnici v Kolíně nebo v Pardubicích i tuto navrhoval architekt Jan Vejrych.

K výzdobě průčelí, z něhož vystupuje bosovaný portál, si Vejrych přizval malíře Adolfa Liebschera (1857–1919). Stejný autor pak vytvořil alegorii hornictví a hutnictví v obřadní síni radnice. Té dominuje ženská postava, symbolizující bohatnoucí Kladno.

Charakteristickou podobu současné radnice utváří zejména věž a asymetricky umístěný štít s kovovou plastikou rytíře, jejímž autorem je sochař Antonín Popp (1850–1915).

Zajímavost

Na prostranství u radnice byl kdysi umístěn pranýř. Později byl prodán v dražbě a rozebrán, jeho zbytky jsou dnes umístěny v zámecké zahradě.

7. Hodonín

Rok vzniku: 1904

Zajímavou radniční budovou se může pochlubit slovácký Hodonín.

Rodné město prvního československého prezidenta Tomáše Masaryka se svou radnicí pyšní od roku 1904. Hodonínští si ke spolupráci přizvali vídeňského architekta Arnošta Gotthilfa, který se při svém díle inspiroval norimberskou secesí.

Takovou stavbu, jež nezapře germánské vlivy, by ve slovanském kraji možná hledal málokdo.

Budova na první pohled zaujme červenou barvou a dominantní třípatrovou věží.

Zajímavost

Na vrchol věže vede 60 dřevěných a velmi příkrých schodů, spatřit z něj můžete třeba místní zámeček – ovšem obklopený zástupem paneláků…

8. Praha

Rok vzniku: 1911

Samozřejmě že nejznámější pražskou radnicí je ta na Staroměstském náměstí. Ovšem v současnosti magistrát sídlí trochu jinde, necelých dvě stě metrů od Staroměstské věže,

na Mariánském náměstí. Samotnou budovu navrhoval architekt Osvald Polívka (1859–1931), který nejvíce proslul návrhem Obecního domu.

Původně zde sídlil berní úřad, radnice se sem nastěhovala v roce 1945. Radniční budova s hlavním vstupem z prostoru Mariánského náměstí je podlouhlého obdélníkového tvaru se zaoblenými nárožími.

Půdorys čtyřpatrového bloku tvoří obvodové trakty, které obepínají hlavní dvoranu ve střední části stavby.

Zajímavost

Právě v této budově byly v Praze umístěny první paternostery neboli výtahy s nepřetržitým řetězcem kabin.

9. Ostrava

Rok vzniku: 1930

Radniční věž, tyčící se nad městem, je jedním ze symbolů Ostravy. A nutno podotknout, že velmi podařeným. Se stavbou se započalo ve 20. letech 20. století. Taktovku nad ní drželi architekt Vladimír Fischer, inženýr František Kolář a stavitel Jan Hrubý.

Základem stavby je unikátní železobetonová základová deska. Nad ní vyrostla progresivní dvoukřídlá budova.

Samotná věž, která míří nad Ostravu, je vysoká 86 metrů. Hravě tedy do kapsy strčí i pražskou petřínskou rozhlednu. Její konstrukce vznikla v nedalekých Vítkovických železárnách. Je vyrobena především z mědi a ze skla.

Váží celých 155 tun, její stabilitu zajišťuje 16 velkých svorníků. Kdo se chce pokochat pohledem na Ostravu, ať již na profil tzv. Ostravských Hradčan, nebo na stadion na Bazalech, musí si zde vyšlapat téměř 300 schodů. Kdo si chce ušetřit energii a plíce, může použít rychlovýtah.

Zajímavost

Věži vévodí velké hodiny. Manipulovat s nimi však není žádná legrace, váží totiž kolem dvou tun.