I věda pracuje s určitými předpoklady a s hypotézami, které nebývají vždy veselé. Kdo jiný než vědci by měl hledat řešení, jak se všem apokalyptickým vizím z bezpečné vzdálenosti vyhnout?

1. Antibiotikům docházejí síly

Pravděpodobnost: 45 %

Teorie přirozeného výběru je jednoduchá, ale funguje spolehlivě. Například lidem dal přirozený výběr ohromnou výhodu proti jiným živočichům: objemný mozek. Ovšem přirozený výběr funguje stejně i u jiných méně sympatických organismů.

Třeba jedovatých hadů, nebo hmyzu… Podobným procesem procházejí i mikroorganismy, které dokážou na člověka působit jako neviditelní zabijáci. Ve chvíli, kdy se rozšířila antibiotika, se zdálo, že zlovolné bakterie mají utrum.

Jenže, ony to nevzdaly a postupně se dokázaly adaptovat na nové podmínky. Řada baktérií je v současnosti vůči antibiotikům rezistentní.

2. Magnetické póly na vandru

Pravděpodobnost: 5 %

Výměna polohy magnetických pólů Země není ničím neobvyklým.

Magnetometrické analýzy vzorků hornin, odebraných z hloubky až šesti kilometrů, dokázaly, že za posledních 76 000 000 roků se naše Země přepólovala celkem ve 171 případech. Poloha severního magnetického pólu byla poprvé změřena v roce 1831 britským námořním důstojníkem Jamesem Clarkem Rossem (1800 – 1862).

Pól se tehdy nacházel na sedmdesátém stupni severní šířky a ležel v severní Kanadě. Když pak v roce 1904 provedl podobné měření slavný norský polární badatel Roald Amundsen (1872 – 1928), nestačil se divit.

Za necelých 100 let severní magnetický pól „ušel“ 50 kilometrů. Jako by se posunul z okraje Prahy zhruba do Rokycan. Systematické měření ve 20. století ukázalo, že pohyb magnetických pólů se zrychluje.

3. Ekologická katastrofa

Pravděpodobnost: 40 %

Člověk si své životní prostředí rozvrtal velmi slušně, byť někteří veřejní činitelé ovlivněni průmyslovou lobby tento problém hloupě bagatelizují. Ekosystém, ve kterém žijeme, evoluce vytvářela po miliony let.

Každý živý organismus v něm hraje nezastupitelnou úlohu. Vezměme si třeba symbol pracovitosti včely. Už Albert Einstein říkával: „Bez včel by lidstvo vydrželo čtyři roky.“ Lidstvo je na včelách životně závislé.

Celých 80 % rostlin, rozmnožujících se opylením, nemůže opylovat jiný hmyz než včela. Jen v Evropě by bez včel v krátké době vyhynulo 20 000 druhů rostlin. Tak by se nenávratně narušil potravní řetězec a došlo by k masovému vymírání.

A nedostatek potravin by se pochopitelně týkal i lidstva. Nastal by hladomor, lidstvo by kosily nemoci a civilizace by neodvratně spěla ke svému neslavnému konci… Mnohem pravděpodobnějším průšvihem jsou však klimatické změny.

4. Jaderná katastrofa

Pravděpodobnost: 5 %

Po pádu železné opony se mohlo zdát, že jaderná apokalypsa je definitivně odvrácena. Poslední vývoj ve světě však ukazuje, že tomu tak zdaleka není. Jaderné zbraně se mohou dostat do ruky teroristům.

Rusko dokonce již vyhrožovalo použitím svého atomového arsenálu. Nezbývá než doufat, že světoví politici budou mít dostatek rozumu.

5. Pod tíhou nanorobotů

Pravděpodobnost: 0,01 %

Tohle už vypadá sice jako skutečné sci-fi, ale kdoví, možné je vše. Trendy miniaturizace se v posledních letech značně urychlily a s nanotechnologiemi se setkáváme téměř na každém kroku.

Snem mnoha vývojářů je i schopnost nanorobotů opravovat se a kopírovat. Tady ovšem může na řadu přijít katastrofický scénář. Jeden z průkopníků nanotechnologií Eric Drexler jej popisuje takto: „První replikátor vytvoří kopii za 1000 sekund.

Dva aplikátory začnou stavět své kopie v dalších tisíci vteřinách. Za deset hodin se bude po planetě motat 68 miliard replikátorů.“ Byť by se jednalo o nanoroboty, jejich celková váha na konci prvního dne dosáhla jedné tuny.

Již druhý den by jejich hmotnost byla srovnatelná s hmotností Země a třetí den by všichni replikátoři vážili více než celá sluneční soustava… Tak to by byl opravdu šílený konec lidské civilizace…