Nejstarší člověk na světě se prozatím dožil 122 let. Což není mnoho – skutečné metuzalémy je třeba hledat jinde! Které organismy se pyšní pradávným datem narození, a přesto jsou stále mezi živými?
1/
Černí koráli
stáří: 4280 let
Koráli jsou společenští tvorové. A protože nemohou nikam cestovat, celý život zůstávají přisedlí ve stádiu polypu, alespoň se za pomoci vápenitých schránek nabalují jeden na druhého. Tvoří kolonie a postupně i obří korálové útesy.
A jak dlouho jedna taková kolonie žije? Metody radiokarbonového datování naznačují, že mnohé z dnešní korálů mohli vzniknout už v době, kdy se stavěly egyptské pyramidy!
Vůbec nejstarší jsou patrně černí koráli z rodu trnatců (Leiopathes) u Havajských ostrovů. Ti pamatují již dobu před 4280 lety.
2/
Borovice dlouhověká
stáří: 4789 let
I stromy se na tomto světě většinou ohřejí o dost déle než lidé. Jako nejstarší strom na Zemi je zatím v Guinessově knize rekordů zapsána borovice dlouhověká zvaná Metuzalém, kterou najdeme ve Velké kotlině v Kalifornii.
Vzorek odebraný v roce 1957 ukázal stáří 4789 let a letos už tedy oslavila 4854. narozeniny!
I ostatní borovice v daném lese jsou velmi staré – přispívá k tomu pevné a smolnaté dřevo, které je dlouho udržuje v dobré kondici.
V poslední době se tedy objevují zvěsti, že ještě starší může být fitzroya cypřišovitá v chilských Andách! Stáří 5400 let ale zatím potvrzené není.
3/
Křemité houby
stáří: 23 000 let
Kde se vzaly na dně moře ty oblé skleněné vázičky? Jsou to křemité houby, které si svůj kabát vyrábějí z křemíku obsaženého ve vodě. Materiál připomínající biosklo je opravdu pevný – jednou by mohl nahradit optická vlákna, která snadno prasknou.
I křemité houby dostaly do vínku dlouhověkost. U jednoho exempláře, nalezeného nedaleko Antarktidy, stanovili vědci stáří 15 000 až 23 000 let.
Mořské houby patří k prvním organismům, které kdy vznikaly na Zemi. Dle nalezených fosilií tu byly již před 890 miliony let.
4/
Pijavenky
Stáří: 24 000 let
Přestože jsou malé jako bakterie, skládají se z více buněk a jsou tedy mnohem komplexnější. A nejspíš i odolnější – zdá se totiž, že pijavenky přežijí skoro všechno. Vaření, sušení, radiaci i mráz!
Není tedy divu, že když v roce 2021 naleznou vědci tyto droboučké tvory z kmene vířníků v trvale zmrzlé půdě na Sibiři, jsou pořád živé. Přesněji ve stavu kryptyózy. Po rozmrazení se dají znovu do pohybu a stáří je stanoveno na 24 000 let.
5/
Les Pando
stáří: 43 600 let
Jen tak na procházce nejspíš nic zvláštního nepoznáte. Pando v Americkém státě Utahu je docela běžným lesem složeným z topolů osikových. Přesně ale pouze z jednoho!
Na ploše o 43 hektarech je asi 40 000 kmenů, které mají společné kořeny a jsou geneticky naprosto identické. A také to nejsou to žádní mladíci. Dětem je tu okolo 130 let, nejzkušenějším kmetům několik desítek tisíc. Nejčastěji uváděné potvrzené stáří je 43 600 let.
6/
Posidonie mořská
stáří: 200 000 let
Kdo je skutečně tím nejstarším ze všech? To si nikdo říct netroufá. Mezi rostlinami je ale žhavým kandidátem rozhodně posidonie mořská neboli Neptunova tráva.
Roste v trsech ve velkých hloubkách a vytváří si velmi pevnou síť kořenů. Ta ji pomáhá odolávat bouřím či mořských proudům a dožít se tak úctyhodného stáří. Analýzy vzorků trávy u dna Středozemního moře naznačují stáří 80 000 až 200 000 let.
7/
Mikrobi
stáří: 830 000 000 let
Nakonec musíme udělat opravdu velký krok zpět. U mikrobů se délka života počítá na miliony!
V roce 2022 nalezne americká geoložka Sara Schreder-Gomesová ve skále v Austrálii kousek halitu neboli soli kamenné, utvořené již v době mladších starohor, zhruba před 830 miliony let.
K analýze byly zatím použity jen optické metody, aby nebyla prastará sůl poškozena. Téměř jistě jsou ale uvnitř mikrobi a s velkou pravděpodobností stále živí! Předstihli by tak dosavadní rekordmany, jejich potvrzení stáří je 250 milionů let.
