Srdeční selhání je jednou z hlavních příčin hospitalizace u lidí, kteří jsou starší 65 let. V současnosti se s onemocněním, při kterém srdce nezvládá pumpovat dostatečné množství krve do organismu, léčí více než 280 tisíc lidí. U většiny z nich nemoc propukla po prodělaném infarktu.

Zatímco infarkt je náhlý a ohlašuje se například palčivou bolestí na hrudi, studeným potem a celkovou nevolností, srdeční selhání postupuje plíživě. Jeho příznaky se často prvně projeví v jiných částech těla než u srdce, což odhalení nemoci stěžuje.

Ve spolupráci s prof.

MUDr. Janem Václavíkem, Ph.D., FESC, přednostou Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity proto představujeme 7 nejčastějších příznaků, které mohou signalizovat, že srdce selhává.

U konce s dechem

Zadýchat se při sportovním výkonu nebo po „výběhu“ do pátého patra je zcela přirozené. Zbystřit bychom však měli v okamžiku, kdy se zadýcháme při vysávání, na procházce v mírném tempu nebo při pomalé chůzi do schodů.

Zvlášť pokud nám dříve podobné činnosti nedělaly žádné problémy. „Při srdečním selhání může dojít k hromadění krve v plicích. Nadbytečná krev proniká do plicních sklípků, kde vzniká plicní otok. Proto se pacientům hůř dýchá i ve chvíli, kdy jsou v klidu.

Někdy je dušnost provází zejména v noci, kdy leží. Musejí proto spát v polosedě nebo s několika polštáři, nebo se během noci pro dušnost posazovat,“ vysvětluje prof. Václavík.

Stálý boj s únavou

Srdce funguje jako neúnavná pumpa, která rozhání krev do všech částí těla. Při srdečním selhání nezvládá tuto činnost plnohodnotně vykonávat. Krev, která zajišťuje zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem, tak někde přebývá, a jinde naopak chybí.

Její nedostatek ve svalech se projeví větší únavou, která nemocného provází i ve chvílích, kdy prakticky nic nedělá.

„Zvýšená únava při běžné denní činnosti, nebo například když lidé nezvládnou donést tašky z obchodu, může být jedním z příznaků srdečního selhání,“ doplňuje prof. Václavík.

Otoky nohou

Otoky dolních končetin jsou pravděpodobně jedním z nejtypičtějších příznaků srdečního selhání. Kromě nemocného srdce na nich nese svůj díl viny také gravitace.

Nejprve se otoky ohlásí zaříznutým lemem ponožek, otoky se postupně mohou z chodidel rozšiřovat na bérce, někdy i stehna a hýždě. Postupně bude stále obtížnější najít mezi vlastními botami takové, které na oteklé nohy padnou.

Nemůže za to dlouhé sezení ani horké počasí. Na vině je selhání srdce, které nezvládá udržet veškeré tekutiny oběhu. Začnou se hromadit a v duchu gravitačního zákona neomylně směřovat k dolním končetinám. Otoky se zmírňují po podání močopudných léků – tzv.

diuretik. Pacienti mají k dispozici také moderní léčivé přípravky – tzv. glifloziny, které kromě zmírnění otoků pomáhají zlepšit práci srdečního svalu.

Kila jdou nahoru

Výrazně těsnější oblečení v pase nebo rafička váhy, která se za 3 dny posunula o 2 kg směrem nahoru, naší pozornosti většinou neunikne. Jen málokoho by však napadlo hledat důvody ve špatně fungujícím srdci.

„Nárůst hmotnosti bývá u srdečního selhání často poměrně skokový. V těle se totiž hromadí tekutiny, které nikam neodcházejí. V orgánech břišní dutiny navíc zůstává větší množství krve, což může zhoršit funkci jater nebo ledvin.

Někdy mohou pacienti cítit tlak pod žebry,“ dodává prof. Václavík. Současně s narůstající hmotností pacienty mohou trápit také zažívací potíže a nevolnost.

Naběhlá krční žíla

Za normálních okolností nebývají žíly na krku viditelné nebo vystouplé. „Vyšší tlak, který provází srdeční selhání, může způsobit tzv. zvýšenou náplň krčních žil. Znamená to, že pacient má viditelně naběhlé žíly na krku.

Nejlépe je to patrné u pacientů v polosedě nebo v sedě,“ říká prof. Václavík. Viditelné žíly na krku mohou kromě srdečního selhání předznamenávat například také chlopenní vady.

Srdeční arytmie

„U pacientů se srdečním selháním je často přítomna fibrilace síní. Pacienti ji vnímají jako nepravidelné nebo rychlé bušení srdce.

Závažnou komplikací srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory mohou být komorové arytmie, jako například fibrilace komor.

V takových případech pak často musíme pacientům aplikovat defibrilátor, který pak tyto život ohrožující arytmie kontroluje,“ uvádí prof. Václavík.

Chybějící krev v mozku

Pokud se nedostává krev do mozku, může se pacient potýkat se zmateností, poruchami myšlení nebo dokonce s depresí. „Příznaky související s menším prokrvením mozku pozorujeme u pacientů, kdy nemoc výrazně pokročila,“ dodává prof. Václavík.

Při podezření na srdeční selhání je nutné neprodleně navštívit lékaře. „Praktický lékař provede rozbor anamnézy, základní fyzikální vyšetření a odběr vzorku krve, který ověří, zda nedošlo ke zvýšení hladiny tzv.

natriuretických peptidů, které citlivě reagují na tlakové a objemové přetížení svalu srdce, jež je pro srdeční selhání typické. Pokud je nález pozitivní, absolvuje pacient echokardiografické vyšetření.

Je potřeba vyloučit, že příznaky souvisí s jiným onemocněním,“ upřesňuje prof. Václavík.