Machu Picchu je jedním z nejtajemnějších komplexů staveb, které na naší planetě najdeme. Mnoho otázek týkajících se tohoto inckého města zůstává stále nezodpovězeno. Za jakým účelem bylo na tak těžce dostupném místě zbudováno? A kam vlastně zmizeli jeho původní obyvatelé?

Ruiny zapomenutého inckého města objevuje až roku 1911 americký archeolog Hiram Bingham. Do té doby o něm věděla jen hrstka Kečuánců žijících v této oblasti, protože Machu Picchu po opuštění původními obyvateli zarostlo hustým pralesem.

Ostatně Binghama takřka za ruku dovedl do tohoto tajemného města jedenáctiletý kečuánský chlapec jménem Pablito Alvarez.

Brzy potom se z Machu Picchu stala turistická senzace, která je od roku 1983 zařazena mezi památky světového dědictví UNESCO a v roce 2007 se dostává mezi sedm nových divů světa. Co je však na celém městě tak záhadného?

Kdy bylo postaveno?

Podle archeologů mělo město vzniknout mezi 13. a 15. stoletím, přesněji možná mezi roky 1440 až 1450. Stavbu měl nařídit nejspíše vládce Pachacútec Yupanqui (1438–1472).

S přesností těchto údajů je to ale velmi složité, protože Inkové po sobě nezanechali žádné písemné zdroje. Jediné, z čeho se tak dá čerpat, jsou archeologické nálezy a záznamy v podobě tzv. kipu, tedy zauzlovaných provázků.

Není však jasné, zda tímto způsobem Inkové i psali, nebo zda jím pouze zaznamenávali početní operace.

Jak bylo postaveno?

Bylo použito klasické incké metody stavění – tedy za použití kvádrového zdiva tvořeného z opracovaných a na sebe položených kamenů. Maltu ani jiné pojivo Inkové nepoužívali.

Je jisté, že stavba musela být extrémně náročná, protože Machu Picchu leží ve výšce několika set metrů nad údolím (celkově ve výšce 2430 metrů nad mořem).

Celé město je skvěle propracované – nechybí tu centrální náměstí, obytné čtvrti, chrám, pohřebiště nebo důmyslný vodovodní systém. Ve městě žilo odhadem asi 5000 obyvatel. To, jak bylo město postaveno, však až taková záhada není.

Nejvíce si totiž odborníci lámou hlavy s následující otázkou: Za jakým účelem?

K čemu město sloužilo?

Je jisté, že takto položené město nemělo administrativní, vojenskou ani obchodní důležitost. A dodnes tedy zůstává záhadou, k čemu vlastně sloužilo.

Podle jedné z teorií se jednalo o posvátné místo pro rození posvátných inckých žen, jimž se říkalo „Sluneční panny“. Podle jiné teorie, za níž stojí výzkumy Johna Rowa a Richarda Burgera, jde zase o sídlo vládce Inků Pachacutiho.

Další badatel, Johan Reinhard, zase předkládá důkazy o tom, že místo pro město bylo vybráno podle okolních hor, které byly pro Inky posvátné.

Podle jiné teorie mohlo být Machu Picchu vystavěno za účelem hospodářské kontroly okolních oblastí, které si Inkové žijící na této hoře podmanili. A nakonec uveďme ještě teorii, podle níž mohlo jít o vězení.

O čem svědčí nalezené kostry?

Na místě bylo nalezeno mnoho kosterních pozůstatků. Zajímavé je, že ze 173 původně nalezených těl patří 150 ženám. To opět poukazuje na to, že místo bylo možná určeno primárně ženám. Teoretizuje o tom i objevitel místa Bingham.

Později se však ukáže, že původní výzkumy byly chybné a že zastoupení mužů a žen na místě bylo zhruba 50 : 50 (nakonec se zde postupem času nalezlo asi 250 koster).

Jedny z nejnovějších teorií tak poukazují na to, že místo mohlo sloužit jako bydliště pro vládnoucí elitu v čele s hlavním inckým vládcem.

Další archeologické nálezy však vyvracejí i tuto teorii, jelikož podle mnohých objevů je zjevné, že zde nežili jen Inkové, ale také lidé z přilehlých oblastí, například od jezera Titicaca.

Jak se město jmenovalo?

Do dnešních dní se nedochoval ani původní název města. Machu Picchu mu tak dnes říkáme podle přilehlé hory, která se nad ruinami tyčí. Nepleťte si ji však s tou, kterou vidíte na typické fotografii města.

Na nejběžnějším pohledu na Machu Picchu totiž vidíte horu Huayna Picchu, zatímco hora Machu Picchu se nachází za zády fotografa. Zajímavé je také to, že objevitel města Hiram Bingham dal nejdříve městu název „Ztracené město Inků“. Pod stejným názvem vyšla i jeho kniha, která místo nejvíce proslavila.

Jak zaniklo?

Také zánik města je vedle jeho funkce dodnes nevyřešenou záhadou. Zřjmé je to, že Inkové město náhle opustili (zhruba sto let po jeho dokončení, tedy přibližně v roce 1572), a to poté zcela zchátralo. Důvod toho, proč odešli, však dodnes zůstává nejasný.

Nápadné samozřejmě je i to, že k tomu došlo v době, kdy bylo území kolonizováno Španěly. O tom, že by však Španělé věděli o městě nebo že by obyvatelé města věděli o Španělech, však nemáme žádné informace.

A tak se varianta, že místní byli vyhnáni, nebo dokonce vyvražděni kolonizátory, jeví spíše jako teoretická. Nabízí se také možnost potyčky mezi Inky samotnými, protože bývalo zvykem, že poražení byli všichni zmasakrováni.

Jenže na kosterních pozůstatcích nalezených na tomto místě nejsou žádné známky hromadného vraždění patrné. Pravděpodobné je i to, že většina obyvatel Machu Picchu zemřela na neštovice.

Každopádně díky tomu, že až do objevení americkým archeologem v roce 1911 nebylo město nalezeno Španěly, nebylo vykradeno ani poničeno, a tak si jeho krásu můžeme prohlížet dodnes.

Proč leží právě na tomto místě?

O tom, že šlo pro Inky o velice významné místo, svědčí i mimořádná poloha města. Okolní útesy se zvedají strmě do výšky 450 metrů od hladiny řeky, která teče v údolí. Řeka způsobuje i to, že se zde ráno zvedá mlha, jež město dokonale maskuje.

Je zjevné, že město mělo být tajné a že jeho poloha byla známa jen velmi malému množství lidí. To nám samo o sobě může alespoň něco málo napovědět o jeho účelu. V údolí se nacházely dva mosty, které se daly velmi snadno odstranit. Nejspíše pro případ, že by do Machu Picchu chtěla vtrhnout nepřátelská armáda.