Jméno Williama Wallace asi slyšel každý. I díky slavnému filmu. Ale víte třeba, jak skončil poslední nezávislý vládce Walesu, princ s pro nás takřka nevyslovitelným jménem Dafydd ap Gruffydd?

Hrabě z Leicesteru a Lancasteru Thomas (1278–1322) se postaví do čela opozice proti anglickému králi Eduardovi II. (1284–1327). Roku 1321 ale bude zajat a souzen za velezradu.

Trestem bude poprava na hradě u Pontefract v Západním Yorkshiru. Právoplatného dědice nemá – jen dvě nemanželské děti. Všechny jeho majetky i tituly tak propadnou státu.

Má pověst největšího skotského hrdiny. Sir William Wallace (1270–1305) rozdrtí v boji za skotskou nezávislou u Stirling Bridge severozápadně od města Edinburgh anglickou armádu. Anglický král skřípe zuby. Na svého nepřítele pořádá štvanici.

Wallace dopadnou vojáci krále Eduarda I. (1239–1307), kterému se ne nadarmo přezdívá Kladivo na Skoty, v Robroystonu blízko Glasgow. Jak se mu ho podaří vypátrat?

Za vším je zřejmě zrada skotského šlechtice Johna de Menteitha (1275–1323). V létě roku 1305 převáží vojáci Wallace do Londýna. Čeká ho soud za zradu.

„Krále Eduarda jsem zradit ani nemohl, protože není mým králem a nikdy jsem mu nepřísahal věrnost!“ hájí se plamenně Wallace. Marně. 23. srpna 1305 bude zmučený hrdina zdlouhavě popraven za velezradu.

Hugh Despenser (1286–1326) má štěstí v neštěstí – Eduard I. z rodu Plantagenetů dluží jeho rodu nemalou sumu. Splátku provede skrz sňatkovou politiku.

Hugh se tak žení s jeho vnučkou Eleanor de Clare (1292–1337). Na společenském žebříčku rázem vystoupá o několik stupínků výše.

Ani to však nemůže změnit postoj královny Isabelly Francouzské (1295–1358), která jej z duše nenávidí. Proč? Možná kvůli jeho údajné homosexuální orientaci, existuje však i teorie, že Hugh kdysi Isabellu znásilnil.

Kvůli Despenserovi se proti králi začíná obracet i lid. A co hůř, královna se spojí se svým milencem, baronem Rogerem Mortimerem (1287–1330) a usiluje o intrikánovu hlavu.

Nebývale krásná a inteligentní královna dosáhne svého – donutí krále vzdát se trůnu ve prospěch jejich syna a Hughe nechá popravit hned několikerým trestem. Důvod? Při útěku ukradl část královské pokladnice. Je tedy jak zrádcem, tak zlodějem.

Nejdříve je oběšen, ale jen tak, aby se dusil a stále žil.  Poté přijde další mučení a natahování. Na závěr čeká nebožáka rozčtvrcení.

Princ Dafydd ap Gruffydd (1238–1283) se stane posledním nezávislým vládcem Walesu. O Velikonocích roku 1282 totiž jeho armáda napadne hrad Hawarden a rozpoutá tak fatální velšsko-normanský konflikt s Angličany.

Krále Eduarda I. svou troufalostí rozpálí doběla. Gruffyddovo vojsko je rozmeteno a prince čeká nezáviděníhodný trest za velezradu. Nejen, že jeho zem pozbude samostatnosti, ale její bývalý vládce bude pověšen, natažen a na závěr rozčtvrcen.

Ze spiknutí i velezrady bude obviněn také bratr anglického krále Eduarda IV. (1442–1483), Jiří Plantagenet (1449–1478). Svého bratra se marně snaží sesadit.

Namísto královské koruny si tak posedí v žaláři v Toweru a 18. února 1478 bude porpaven. Nad samotnou exekucí se dodnes vznáší řada otázek. Podle legendy byl totiž Jiří utopen v sudu vína! Moderní analýza jeho ostatků ale nic takového neprokázala. Odkazuje snad pověst jen na zrádcův alkoholismus?

Syn Eduarda I., Edmund Woodstock (1301–1330) se přidá k povstání Isabelly Francouzské.  Za tuto zradu mu soud později vyměří trest smrti. Vyvstane ale problém: Kati odmítnou popravit muže královské krve! Trest tak vykoná jistý zločinec odměnou za propuštění.