Vítejte v Teotihuacánu, světově proslulém posvátném městě předkolumbovské Mezoameriky. Zříceniny téhle unikátní aglomerace najdete v nadmořské výšce 2200 metrů, 48 kilometrů severovýchodně od Mexico City.

Aztékové věřili, že právě zde se obnovuje svět. A to včetně Slunce, jehož nejnovější zástupce se zrodil právě zde. Kde jinde bychom tedy měli najít monumentální, 65 metrů vysokou Pyramidu Slunce.

Má 4 terasy a obvykle je jí svěřováno krásné 3. místo v žebříčku největších – respektive nejobjemnějších – staveb světa. Dávní stavitelé ji vybudují na místě posvátné jeskyně s pramenem a schválně mění sklon bočních stěn, aby pyramida působila ještě mohutnější.

Píše se rok 1539, ze srdceryvného řevu smrtící agonie tuhne krev v žilách a ve vzduchu je cítit pach spáleného masa. Lidského.

První mexický arcibiskup Fray Juan de Zumarrága (1468–1548) neváhá zřídit inkvizici i v Novém světě a rovnou jí vydat vzdělaného texcockého šlechtice Carlose Ometochtzina, který se snaží o nenásilnou syntézu starého náboženství s křesťanstvím.

A bude to právě Zumarrága, kdo nechá zlatem a stříbrem potaženou sochu blíže neurčeného božstva, která stávala na vrcholku Pyramidy Slunce, zbrousit a drahé kovy roztavit.

Dojedete sem metrem

Pokud jste se projeli v Římě metrem na lince B, určitě jste si všimli stanice Pyramide. Ostatně, poblíž totiž pyramida skutečně je, a to přímo na rozcestí dvou starověkých cest. Zhotovit si ji nechá soudce Gaius Cestius a výšku objedná na 125 římských stop.

To je v přepočtu na dnešní míry zhruba 30 metrů. Její základnu tvoří čtverec o rozměru strany 22 metrů. Cestius příliš nešetří, a tak si celou špičatou krásku nechá obložit mramorem. Před pyramidou stávaly navíc 4 sloupy, zřejmě s bronzovými sochami.

Dochovají se ale jen 2. Interiér ukrývá pohřební komoru, původně krásně zdobenou freskami, ze kterých toho ale mnoho nezbylo. Naštěstí se do obnovy pustí profesionálové a roku 2005 pyramidu poprvé zpřístupňují i veřejnosti. Podívat se do ní můžete ve vybrané soboty – ovšem po předchozí rezervaci.

Hledá poklady. S dynamitem…

Vyprahlou krajinou na východním břehu Nilu, přibližně 200 km severovýchodně od Chartúmu, otřese výbuch. Starověké zdivo se sype k zemi. Jakmile sedne prach, italský voják a lovec pokladů Giuseppe Ferlini (1797–1870) vylézá z úkrytu.

Na kalendářích je rok 1834 a do vzduchu právě vyletěla núbijská hrobka archeology označená číslem 6. Vystavěna je pro královnu Amanishakheto. Ferlini si mne ruce. Kořist je značná – stále zde jsou královniny šperky:

12 náramků, 76 prstenů a velké množství amuletů. Vše vytvořené nejlepšími řemeslníky království Meroë. Lup je dnes k vidění v Egyptských muzeích v Berlíně a Mnichově. Pyramida číslo 6 bohužel nebude jedinou, kterou Ferlini zlikviduje.

Většina ze zdejších 220 jehlanů inspirovaných egyptskou architekturou se ale naštěstí, byť ohlodána zubem času, zachová.

I mistr Heyerdahl se někdy utne…

Norský dobrodruh Thor Heyerdahl (1914–2002) zvedne oči od novin. Nevýznamný článek o kamení na ostrově Tenerife, o kterém si jeden z místních badatelů myslí, že není jen náhodnou hromadou, mu nedá spát.

Co když jde vážně o stavby, další, které dokazují zaoceánské cesty starých civilizací? Heyerdahl na Tenerife oslaví roku 1991 Pyrrhovo vítězství.

Nade vší pochybnost dokáže, že zdejší kameny skutečně nejsou ledajaké hromady přebývajících šutrů z pole, ale 6 stupňovitých pyramid s obdélníkovými základy. Průzkum navíc ukáže, že původně bylo staveb 9, 3 ale rozebrali místní jako laciný stavební materiál.

Čáru přes nadějné vyhlídky mu ale udělá odborná datace. Ta totiž překvapivě ukáže, že pyramidy nejsou starověkým zázrakem, ale výtvorem z 19. století!

Jaká je pravda o bosenských pyramidách?

U městečka Visoko v Bosně a Hercegovině ční do nadmořské výšky 767 metrů k nebi na první pohled nenápadný kopec Visočica.

Od roku 2005 ale bude v obležení turistů i odborníků. Bosenský spisovatel žijící v USA, Semir Osmanagić, totiž propaguje kontroverzní myšlenku, že jde ve skutečnosti o pyramidu vybudovanou starověkými Ilyry. Myšlence přidá i fakt, že je zde naleziště z dob této kultury.

Hypotézu, že kopec je ve skutečnosti zarostlá pyramida, ovšem žádný z probíhajících archeologických výzkumů nepotvrdil.