Je to už více než půl šedesát let od chvíle, kdy lidstvo vypustilo do kosmu první družici. Čtvrtého října 1957 začala nevelká koule zvaná Sputnik 1 psát kosmickou éru lidstva. Co nám těch 60 let přineslo?
Změnil se nějakým závažným způsobem život na naší planetě? Zcela jistě ano.
Vydejme se nyní na malou exkurzi po padesáti nejdůležitějších aspektech, které s nástupem vesmírného věku souvisí.
Einstein měl pravdu
Naprosto přesné přístroje umístěné na satelitech obíhajících Zemi potvrzují, že Einsteinova teorie relativity je správná. Zemská gravitace ovlivňuje okolní vesmírný prostor a zároveň čas zpomaluje družice, které se pohybují na oběžné dráze kolem Země.
Stabilizátor obrazu
Když kamery začaly snímat z kosmických lodí okolní vesmír, bylo nutné vyřešit jeden problém: muselo se zamezit tomu, aby zachycené snímky nebyly roztřesené.
Proto vznikly technologie stabilizace obrazu, které dnes běžně využívají i obyčejné kamery a fotoaparáty.
Mikrokoule
Prvním komerčním produktem vyvinutým ve vesmíru byly v roce 1982 miniaturní latexové kuličky. Ty své uplatnění v praxi našly především při kalibraci vysoce výkonných mikroskopů.
Původ Měsíce
Když lodě z programu Apollo dovezly na Zemi vzorky měsíční horniny, podařilo se rozluštit tajemství, jak vlastně Země ke svému Měsíci přišla.
Ukázalo se, že vznikl z materiálu vytvořeného při ohromném karambolu, kdy se ještě velmi mladá Země srazila s kosmickým tělesem, které bylo stejně velké jako Mars.
Lepší spánek
Pěnové matrace, které jsou založené na polyuretanové bázi, byly vyvinuty právě v NASA. Měly původně přispět k většímu pohodlí astronautů při jejich cestách vesmírem.
Zábava a hry
Obyčejný joystick, kterým se ovládají počítačové hry, původně vznikl pro program Apollo. Pro účely kosmického výzkumu vznikly i technologie, na kterých je založena virtuální realita.
Televizní revoluce
Když Sputnik 1 vylétl do vesmíru, televizní vysílání bylo už běžnou věcí. Dokonce i komunistické Československo již čtyři roky mělo svou televizi. Ale když se na orbitě objevily družice, schopné přenášet televizní vysílání, znamenalo to skutečnou revoluci.
Nyní se už nikdo nediví, že v Evropě lze sledovat přímé přenosy ze všech ostatních kontinentů.
Chytřejší roboti
Kosmický výzkum přinesl i rozvoj umělé inteligence. Řada dnešních robotů už se dokáže rozhodovat sama, bez zásahu člověka.
Pohled do hlubin kosmu
Díky Hubbleovu teleskopu, který v roce 1990 vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Discovery, lidstvo mohlo prozkoumat hlubiny vesmíru, které mu byly dosud zapovězené. S jeho pomocí vědci dokázali vyluštit mnoho záhad z oblasti astrofyziky.
Filmy s vesmírnou tématikou
Kosmický věk inspiruje i filmaře. Těžko by jinak vznikly takové snímky jako filozofická 2001: Vesmírná Odyssea, drama Apollo 13, série Hvězdné války nebo kultovní seriály Star Trek, Červený trpaslík či Stargate.
Ztracená města
Pohled z výšky odhalil vědcům mnohá tajemství. Citlivé satelity dokázaly objevit třeba zaniklé město v kambodžské džungli Angkor Wat, stopy po pyramidách v Peru, či ztracená města na Středním východě.
Objevy nových planet
Zejména pomocí Hubbleova teleskopu se podařilo najít dosud neznámé planety mimo naší sluneční soustavu. A nejen to, podařilo se zjistit i jejich stáří, vlastnosti či složení místní atmosféry.
Noví hrdinové
Mnoho dětí na otázku kým by jednou chtěly být, odpoví, že kosmonauty. Éra dobývání kosmu s sebou přinesla i nové, mediálně vděčné hrdiny, kteří vstoupili do historie. Kdo by neznal jména jako Gagarin, Armstrong, Těreškovová či Aldrin.
Ovšem někteří za možnost slávy zaplatili cenu nejvyšší, vzpomeňme jen posádky Apolla 1, Sojuzu 11 či raketoplánů Challenger a Columbia.
Solární články
O možnostech sluneční energie se vědělo už dávno před tím, než Sputnik opustil atmosféru Země. Nicméně, okolní vesmír je jedním z míst, kde sluneční energie je nezbytností.
I díky tomu se urychlil vývoj solárních panelů a sluneční elektrárny dnes už nejsou žádnou raritou.
Design nového věku
Kosmický věk výrazně ovlivnil i nejrůznější umělce, designéry a návrháře. Typickým příkladem tohoto vlivu může být třeba věž Space Needle v americkém Seattlu.
Vesmírná strava
Mnoho zmraženého zboží, které je běžně k sehnání v supermarketech, je téměř totožné se stravou, která byla původně vyvinuta pro astronauty. To samé platí o nejrůznějších potravinových doplňcích, plných vitaminů a minerálů, které jsou dnes tolik populární.
Umělé tkaniny
Kosmickému výzkumu lidstvo vděčí i za umělé tkaniny. A nejen to, ve fázi prvních výzkumů jsou i biotkaniny, které by se jednoho dne mohly stát součástí organismu.
Umělé srdce
Miniaturní pumpy pohánějící srdce vznikly na základě technologií, které byly použité při výrobě pump na palivo v kosmických lodích. Tyto pumpy usnadňují život pacientům, kteří čekají na transplantaci nebo jim potenciálně hrozí problémy se srdcem.
Lepší izolace
Lehoulinké, ale tepelně výkonné přikrývky byly vytvořeny pro ne příliš příjemné prostředí v kosmu. Ale můžeme se s nimi setkat třeba i mezi sportovci, kteří je využívají k rychlejšímu opětnému získání sil po náročném výkonu.
Kontakt za všech okolností
Satelitní telefonický systém v současnosti umožňuje nezůstat v osamělosti, ať se nacházíme na kterémkoliv místě planety.
Je opravdu jedno, zda jsme ztraceni v africké džungli, či v Arktidě večeříme s ledními medvědy, pomocí satelitního telefonu se dovoláme vždy.
Vesmírní turisté
Ruský kosmický program začal mít po rozpadu sovětského impéria vážné starosti s vlastním financováním. Pomohl si netradičním způsobem, za tučné částky ruské rakety vozí do kosmu turisty. Prvním z nich byl v roce 2001 Američan Dennis Tito.
Medializace kosmu
Kosmický výzkum patří mezi mediálně nejvděčnější témata. Nedosahuje bohužel takové popularity jako třeba bulvární „zpravodajství“, přesto se spektakulární snímky z vesmírných teleskopů občas objeví na prvních stránkách západního tisku.
Bezpečnější materiály
Laboratorní šetření, která provádí NASA, jsou zaměřena i na výzkum trvanlivosti a bezpečnosti použitých materiálů. Z výsledků těchto výzkumů nežijí jen kosmonauté, ale třeba i automobilový průmysl.
Obrana proti vetřelcům
Ne, nemáme na mysli válku s nějakými ufony. Ovšem i sám vesmír může být záludný a poslat k Zemi asteroid, který tvář naší planety poněkud upraví. To by se však lidem zřejmě příliš nelíbilo.
Družice a satelity proto ostřížím okem sledují, zda se k naší planetě nějaká kamenná pohroma neblíží. NASA již pracuje na studiích i opatřeních, které by případnému impaktu měly zabránit.
Předpověď počasí
Meteorologové již nejsou odkázáni jen na své pozorovatelny. Družice, které si zvesela kloužou po orbitě, nesledují jen vojenské objekty, ale i atmosférické pohyby. Pomocí nich lze s předstihem varovat i před katastrofami typu hurikánů. Kosmický věk předpověď počasí výrazně zpřesnil.
Gaia
V roce 1961 Američané požádali britského vědce Jamese Lovelocka, aby jim pomohl hledat znaky života na Marsu. Při tomto výzkumu Lovelock podotkl, že přítomnost života vytváří komplexní systém dynamickým změn v planetární atmosféře, geosféře i biosféře.
Na Marsu se nic takového nepotvrdilo, nicméně Lovelock poté zformuloval teorii Gaii. Ta spočívá v tom, že planeta Země je chápána jako souvislý superorganismus. Země tedy utváří sama sebe a život sám udržuje Zemi životem obyvatelnou.
Tato hypotéza si získala mnoho zastánců mezi klimatology, enviromentalisty, ale i mezi filozofy.
Vesmírné nemoci
Desítky tisíc let byl člověk zvyklý na fyzikální podmínky ovládající naši planetu. S prvními kroky ve vesmíru, kde panují podmínky poněkud odlišné, se vyskytly i první „vesmírné nemoci“ Zpravidla se jednalo o vnitřní dezorientaci způsobenou stavem beztíže.
Zároveň s tím byly vyvíjeny léky, které podobným neduhům mají zabránit. Své využití pak našly i při léčbě různých psychických poruch, které s cestováním vesmírem vůbec nesouvisí.
Dokonalé krystaly
Díky beztížnému stavu na orbitě mohou vzniknout věci, jejichž vytvoření by v pozemských podmínkách bylo nemožné. Krystaly, které se na oběžné dráze podařilo vyrobit, jsou dokonalé. Nevznikly ovšem jen proto, že někdo toužil mít perfektní krystal.
Například krystaly proteinů, které vznikají ve vesmíru, jsou vhodnější k jejich analýze případného použití v medicíně.
„Chytré“ materiály
NASA už delší dobu vyvíjí tzv. chytré materiály. Ty jsou například obdařeny schopností pamatovat si svůj tvar, takže v případě jejich deformace se dokáží vrátit do původního stavu.
Takové materiály mohou být použity v medicíně, například jako vylepšené protézy.
Objevy nových světů
Kosmické sondy nám zblízka přiblížily téměř všechny důležité objekty v naší sluneční soustavě. Po povrchu Venuše či Marsu se proháněli roboti, kteří zde získali cenné údaje.
Víme mnohem více o bláznivých turbulencích v atmosféře Jupiteru, o obrovských erupcích na jeho měsíci Io, složité struktuře Saturnu či chladných metanových mořích na Titanu.
Detektory kouře
I taková běžná věc, jakou je detektor kouře vznikla jako produkt vesmírných programů. Jako první se objevil na americké vesmírné stanici Skylab, která byla vypuštěna do kosmu v roce 1973. Od té doby detektory zachránily tisíce lidských životů.
Levné čipy
První integrovaný obvod přišel na svět v roce 1958 pod rukama amerického elektroinženýra Jacka Kilbyho. Ale byla to právě NASA, která poté urychlila vývoj mikročipů pro své počítače. Toto urychlení ve svých důsledcích znamenalo i zlevnění elektrotechniky.
Monitoring zdraví
Když kosmonaut letěl vesmírem, řídící středisko na Zemi muselo mít naprosto přesný přehled o jeho zdravotním stavu.
Technologie, které vše podstatné snímaly a zaznamenávaly se záhy rozšířily do běžné lékařské praxe, takže dnes pohled na senzory sledující tep, tlak či další zdravotní aspekty už dávno nikoho nešokuje.
Vesmírná ekonomika
Asi nepřekvapí, že s kosmickým výzkumem je úzce propojen i vysoce výnosný byznys. To je ovšem jen začátek. V blízké budoucnosti se vesmírný obchod stane důležitým činitelem globálního hospodářství.
Rozvine ve kosmická turistika, výroba v beztížném stavu či těžba nerostů třeba z asteroidů.
Ztratit se je nemožné
GPS systémy jsou hitem posledních sezón. GPS je původně vojenský navigační družicový systém provozovaný Ministerstvem obrany USA, který dokáže s několikametrovou přesností určit pozici kdekoliv na Zemi.
Existují i konkurenční projekty amerického GPS, například evropský GALILEO nebo ruský GLONASS.
Sdílené zkušenosti
Důležité události, které se ve vesmíru odehrávají, oslovují miliardy obyvatel naší planety. Obrázky z přistání Apolla 11 na Měsíci nebo tragédie raketoplánu Columbia obletěly svět a alespoň na chvíli dokázaly lidstvo spojit.
Palivové články
Palivové články nastoupily své vítězné tažení vesmírem v šedesátých letech dvacátého století. Takový článek má proti jiným zdrojům totiž výhodnější poměr energie/hmotnost.
Byly jimi například vybaveny kosmické lodi programu Apollo, Gemini, ale jsou zdrojem energie i pro současné raketoplány. Do budoucna jsou palivové články využívající vodík a kyslík jednou z nadějí na zisk čistší energie.
Světový mír
Možná to trochu zní jako agitka z úst nějakého soudruha z let sedmdesátých, ale kosmické programy skutečně přispěly k udržení celosvětového míru.
V dobách studené války mohly obě supervelmoci představit svou raketovou techniku při mírovém využití a přitom nenápadně vycenit zuby na svého protivníka. Fungovalo to.
Ostatně, i špionážní satelity, které šmírovaly nad územím protivníka svými získanými informacemi pomáhaly udržet rovnováhu. Ovšem, USA a SSSR dokázaly spolu ve vesmíru i spolupracovat, jak dokládá program Sojuz-Apollo ze sedmdesátých let 20. století.
Enviromentalismus
Když se v roce 1968 Apollo 8 vracelo ze svého obletu Měsíce, jeho posádka vyfotografovala planetu Zemi. Tyto snímky se staly doslova senzací. Vnímavý divák spatřil křehkou planetu o samotě putující vesmírem a ve svých důsledcích i nejistotu lidské existence.
I tyto snímky navedly NASA k podrobnému výzkumu planety Země, a vědci si začali pokládat otázku, kde se vzala ozónová díra, proč dochází k odlesnění, proč se mění oceánské proudy či kolik ledu zbývá v polárních oblastech.
Nějakou dobu to trvalo, ale těmito zásadními problémy se začali zabývat i politici.
A i když velmi zvolna, ale přece jen, jsou schvalovány programy, které mají životnímu prostředí alespoň trochu ulehčit tu tíhu, kterou svým místy bezohledným rozvojem na něj civilizace nakladla.
Globální vesnice
Psal se rok 1945 když britský spisovatel Arthur C. Clarke přišel s myšlenkou jak pomocí tří družic zajistit celosvětový příjem televizního signálu, měl velkou smůlu.
Britský patentový úřad totiž k udělení patentu vyžaduje dva fungující exempláře daného vynálezu. O sedmnáct let později se Clarkova myšlenka začala uskutečňovat a její původce z toho neměl ani dolar.
Přijal to s humorem, snad i proto, že více než kdokoliv jiný tušil počátek vzniku celosvětové vesnice. Řada odborníků považuje za největší triumf kosmického výzkumu právě sblížení mezi lidmi a možnost poznání jiných kultur.