První zmínky o Amsterdamu pocházejí z konce 13. století. Poprvé čteme o lidech, kteří obývají okolí hráze na řece Amstelu. Jméno města je totiž složeninou slov Amstel (řeka) a dam (hráz).
Původně rybářská osada záhy získala městská privilegia a rozvíjela se v obchodní centrum.
V roce 1421 město vyhořelo a od té doby bylo zakázáno používat dřevo a slámu jako stavební materiál.
Amsterdam je během několika let znovu postaven. V roce 1642 namaloval Rembrandt Noční hlídku (k vidění v Rijk muzeu). Od 15. května roku 1940 byl Amsterdam okupován německými vojáky.
Z města bylo deportováno 80 000 Židů, zpět se jich vrátila jen hrstka.
Z této doby pochází Deník Anny Frankové, židovské dívky, která se svou rodinou dva roky schovávala v podkroví jednoho z domů na Prinsegrachtu, V roce 1944 však byl úkryt vyzrazen a Anne Franková zemřela v táboře Bergen-Belsen. Dům Anny Frankové je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Amsterdamu.
Brusírny diamantů
Obchod s diamanty se do Nizozemí rozšířil z dnešní Belgie. V Amsterodamu byly od sedmnáctého století dílny, kde se diamanty jen brousily.
V devatenáctém století se obchod s diamanty spojil s brusičskými dílnami a celé odvětví prosperovalo až do počátku světové hospodářské krize v roce 1929. Obchod s diamanty byl doménou španělských Židů.
Během druhé světové války zahynulo v koncentračních táborech tisíce brusičů a dnes se touto profesí živí asi 600 lidí (v polovině devatenáctého století to bylo 10 000 lidí).
Proslulá je firma Koninklijke Asscher Diamant Maatschappij, která pro britskou královskou rodinu vybrousila kameny z největších nalezených diamantů na světě.
Amsterodamské mosty
V Amsterodamu dnes nalezneme nejméně 1200 mostů. Jedná se většinou o mosty zvedací nebo vysoko klenuté mosty kamenné, aby pod nimi mohly projíždět i větší lodě.
V Amsterodamu existovalo zaměstnání kargadoora – muže který pomáhal kočárům překonat vysoké klenutí mostů. Postupně byla většina klenutých mostů nahrazena rovnými, v centru jsou mosty stále malebně klenuté. Magere Brug je nejznámější z mostů.
Naleznete ho na konci ulice Kerkstraat. Je to na bílo natřený zvedací most. Původní byl postaven již v sedmnáctém století. Pro nárůst dopravy musel být nahrazen mostem širším. Ramena mostu se zvedají každých 20 minut.
Čtvrť červených luceren
Uličky lásky naleznete mezi Náměstím Dam a Nieuwmark (Nový trh). V oknech a výlohách jsou zde ve dne i v noci k mání prodejné dívky. Jsou zde také sexshopy nabízející široký sortiment zboží nebo peep show. Uličky lásky se staly velkou turistickou atrakcí.
Lidé do nich mnohdy vcházejí ne proto, aby si zaplatili prostitutku, ale proto, aby je na vlastní oči viděli. Nacházejí se v samotném centru města a málokdo si všimne, v jak hezkých domech je toto nejstarší řemeslo vykonáváno.
Díky stálé přítomnosti policie jsou tyto uličky bezpečné, jen se nesmí fotografovat. V opačném případě by zasáhl některý z bodyguardů.
Pivovar Heineken
V roce 1864 přesvědčil Gerard Adriaan Heineken svou matku, že v Holandsku ubude problémů s alkoholem, pokud lidé začnou pít více piva namísto ginu.
Navíc, piva, která se v zemi vyráběla, byla dosti nevalné kvality a on pokládal za svou povinnost toto změnit.
Jeho matka se tudíž rozhodla koupit pivovar ‚De Hooiberg‘ (The Haystack), který byl založen již v roce 1582. Jeho cena byla celkem nízká, protože holandské pivovarnictví tehdy zažívalo krizi.
Pouze dvaadvacetiletý mladík G.A. Heineken tak převzal kontrolu nad tímto, v regionu největším, pivovarem a byl tak úspěšným, že již po čtyřech letech vybudoval na předměstí Amsterodamu nový, větší provoz a původní zařízení v centru města bylo uzavřeno.
Heineken svůj podnik rozvíjel dál a po šesti letech, v roce 1874, koupil pivovar v Rotterdamu.
V roce 1873 byla pak do rejstříku zapsána společnost Heineken’s Bierbrouwerij Maatschappij N.V. (Heineken’s Beer Brewery Company). Z původního pivovaru Heineken uprostřed Amsterodamu vzniklo muzeum Heineken Experience, které se těší velké oblibě návštěvníků.
